Vývoj savců 3/6 : Nové typy

16. května 2014 v 13:40 | blogplateosaurus |  Vývoj savců
Vývoj savců 3/6 : Nové typy

Po vládě dinosaurů trvající 165 milionů let dinosauři vyhynuli . Vystřídali je velcí draví ptáci , ale i jejich čas nakonec nadešel . Savci se do té doby museli schovávat , ale před 40 miliony let již ne . Rozrůzňovali se do mnoha typů malých i velkých . Jedním ze savců té doby je Arsinoitherium . Patřilo do dnes vymřelého řádu embrithopoda . Mělo 2 rohy , které byly křehké . Bylo velké jako nosorožec indický . Vážilo 2,5 tuny . Arsinoitherium vedlo obojživelný život v mangrovových porostech , které byli u pobřeží oceánu Tethys . Arsinoitherium žilo na území budoucího Egypta .
Existovaly další druhy zvláštních býložravých savců . Uintatherium vážilo jako slon . Na hlavě mělo výrůstky podobající se rohům . Uintatherium bylo obrovské , ale mělo velmi malý mozek . Uintatherium žilo krátce poté, co savci ovládli planetu . Býložraví savci narostli do velkých rozměrů . Masožravci proto nezůstali pozadu .
Andrewsarchus byl pravděpodobně největší masožravý savec, co kdy žil . Místo drápů měl na nohou kopyta . Měřil 5-6 m na délku . Aktivně lovil i pojídal mršiny . Vše , co o něm víme, pochází z jediné lebky . Je proto možné , že měl velkou lebku a že tak obrovský nebyl , mohl být velký třeba jako tygr . Žil v Asii . Měl velmi ostré zuby . Žil v eocénu . Byl to obávaný predátor . Lovil na souši i v moři v blízkosti pobřeží . Ve vodě lovil menší kytovce . Před většími si musel dávat pozor . Patří mezi sudokopytníky a je příbuzný hrochů a kytovců.

V mangrovových porostech eocénu se zrodil nový řád savců . Byli býložraví . V té době nebyli příliš velcí , ale malá zvířátka to také nebyla . Mezi typické znaky této skupiny patří zvláštní výrůstek u hlavy , který dnešní zástupci tohoto řádu používají ke strhávání listů ze stromů , které si nimi podávají do úst . Tím výrůstkem je chobot a ten savčí řád jsou chobotnatci . Dnes mezi chobotnatce patří jen dva rody . V minulosti jich bylo mnohem víc . Jedním z prvních chobotnatců bylo moeritherium . Za potravu mu sloužily řasy a vodní rostliny .V kohoutku mělo 70 centimetrů . Dnes jsou již chobotnatci suchozemští , moeritherium samozřejmě umělo dobře chodit po zemi. V eocénu byly mangrovové porosty u břehu Tethysu velmi hojné , postupně však začaly mizet a dnes je jich méně než v eocénu . Pro potomky moeritheria by byl život na širém moři nebezpečný, tak se vydali na souš . Na konci eocénu se globální klima výrazně ochladilo a mnoho velkých savců vyhynulo . Vyhynuli např. uintatherium a andrewsarchus . Celkem vyhynulo 20 procent živočichů .
Příště se posuneme do oligocénu za tehdejšími býložravými i masožravými savci .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 16. května 2014 v 15:17 | Reagovat

SUPER ČLÁNEK!!!

2 martinoraptor martinoraptor | Web | 16. května 2014 v 16:47 | Reagovat

Moc hezké a díky za upozornění, to já jsem byl zase myšlenkama mimo.

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 16. května 2014 v 19:55 | Reagovat

Skvěle napsáno!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama