Vývoj savců 4/6 : Úspěch přizpůsobivých

17. května 2014 v 10:09 | blogplateosaurus |  Vývoj savců
Vývoj savců 4/6 : Úspěch přizpůsobivých

Po změnách na konci eocénu vyhynuly méně přizpůsobivé typy savců . Velmi se dařilo lichokopytníkům , kteří nahradili pantodonty , dinoceraty a další býložravce . Jedním z tehdejších lichokopytníků bylo chalicotherium . Chalicotherium nevypadalo jako žádné současné zvíře . Patřilo do čeledě chalicotheriidae . Tato čeleď žila od oligocénu do pliocénu a byla poměrně hojná . Byli to býložravci . Měli velké drápy ke strhávání vegetace a obrany před predátory . Při chůzi . chalicotherium nosilo ostré drápy směrem nahoru a nedotýkalo se jimi země, aby si je nepoškodilo . Hlava už vyloženě připomínala koně. Bylo dlouhé tři metry . V porovnání s jinými to nebylo velké zvíře . Tehdy žil skutečný obr .
Dole chalicotherium
Byl to největší suchozemský savec , co kdy žil . Patřil také mezi lichokopytníky ,do příbuznosti nosorožců . Dnešní statnější samec nosorožce indického váží 2,5 tuny . Zato statnější samec tehdejšího obra vážil 12 tun a největší známý jedinec 16 tun . Tím obrem bylo indricotherium . Bylo dvakrát těžší než africký slon . Nikdo si na něj netroufl , ani sarktodon . Indricotherium nemělo rohy . Patřilo do dnes neexistující čeledi příbuzné nosorožcovitým . Předkem nosorožcovitých však nebylo , ačkoliv první nosorožcovití existovali v době , kdy žilo indricotherium . Byl to trigonias. Dorůstal velkosti jako chalicotherium .Zatímco indricotherium žilo v Asii , tak trigonias žil v Severní Americe . I trigonias neměl rohy . To jsou lichokopytníci , pokrok udělali také sudokopytníci . Nejznámějším oligocénním sudokopytníkem byl entelodon . V tomto článku ho rozebírat nebudu , protože již o něm článek na mém blogu je -http://blogplateosaurus.blog.cz/1405/entelodon.
Dole indricotherium

Také masožravci se vyvíjeli . Žili vedle sebe dva řády masožravců . Creodonti a šelmy , byly to příbuzné skupiny . Větší byli creodonti . Jedním z nejúspěšnějších byl hyaenodon . Lovil ve smečkách . Žil od pozdního eocénu do raného miocénu. Žil v Evropě , Asii , Africe a Severní Americe . Zkrátka na všech kontinentech , kde žili masožravý placentálové . Byl dlouhý 120 - 160 cm . Druhý řád masožravců ( často jsou to i všežravci ) také žil v oligocénu . Byli to šelmy . Jedním ze zástupců oligocénních šelem je kočkovitá šelma nimravus . Nimravus měřil o něco méně než hyaenodon , s kterým často soupeřil o potravu . Původ šelem sahá do paleocénu . Výrazným znakem šelem je větší mozek než mají creodonti . Nejstarší známou šelmou byla miacis . Měřila 20 cm , žila na stromech a vedla podobný způsob života jako kuna . Koncem oligocénu se objevila nová šelma . Amphicyon měřil dva metry , vytlačil hyaenodony a zdědil po nich úlohu vrcholového predátora .
zhora dolů : hyaenodon , nimravus , miacis
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 17. května 2014 v 13:47 | Reagovat

Vážně dobrý článek!

2 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 17. května 2014 v 13:51 | Reagovat

Příště miocén - především šelmy a lichokopytníci

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 17. května 2014 v 18:54 | Reagovat

Úžasné, prostě nádhera, vůbec není, co bych dodal..

4 martinoraptor martinoraptor | Web | 17. května 2014 v 20:50 | Reagovat

Moc dobrý článek, krása!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama