Karbon

11. srpna 2014 v 11:35 | blogplateosaurus |  Geologická období
Podnebí a kontinenty
V karbonu bylo velice mnoho deštných pralesů. Rostlin bylo jako nikdy v historii této planety. To ovlivňovalo složení atmosféry. Zatímco dnes je 21% kyslíku, v karbonu bylo 35% kyslíku. Takřka všude na souši bylo horko a vysoká vlhkost. Jen póly byly zmrzlé. Největší kontinent byla Gondwana, rozkládala se na jižní poloukouli. Severněji byly menší kontinenty. Později se všechny kontinenty spojily v jeden kontinent- Pangeu.
Oceány
Na konci devonu bylo rozsáhlé hromadné vymírání. Způsobilo velké změny u členovců. Starší typy členovců jakými byli trilobiti a kyjonožci v karbonu přežívali, ale v karbonu žilo mnohem méně druhů z těchto skupin než v předchozích obdobích. V karbonu a permu existoval jen jediný řád trilobitů- proetida. Jejich místo nahrazují korýši, kterým se daří dodnes. V karbonu se objevil nový řád plžů- plicnatí. Také u obratlovců jsou na rozhraní devon/karbon velké změny. Na konci devonu vymírá skupina vodních obratlovců, která byla v devonu velice úspěšná- placodermi. Na konci devonu vyhynulo velice mnoho druhů žraloků a acanthodiů. Žraloci ustoupili a stali se vzácnými. Až v jurském období začne velký rozmach žraloků, který trvá dodnes. Místo starších obratlovců nahradí pravé ryby. Ty se objevily již v siluru, ale až v karbonu se stávají dominantní skupinou moří a oceánů.
platysomus- jedna z karbonských ryb
Obrovší suchozemští členovci
Obrovské množství kyslíku přispělo k vývoji členovců. Zatímco dnes jsou suchozemští členovci malí, tak v karbonu tomu bylo jinak. Arthropleura byla příbuzná dnešních stonožek a mnohonožek, ale v jednom se od nich výrazně lišila. Na délku měřila okolo dvou metrů. Přestože si s tím ani paleontologové nejsou na 100% jisti, tak je pravděpodobné, že se živila rostlinami. V karbonských bažinách o potravu rozhodně neměla nouzi. Je to vůbec největší dosud známý suchozemský členovec.
Další skupinou členovců je létavý hmyz. V karbonském období dosahoval hmyz mnohem větší velikosti než dnes. Bojophlebia byla jepice o rozpětí křídel 50 cm. Stejně jako u dnešních jepic žila většinu času pod vodou jako larva a křídla jí narostla těsně před koncem jejího života. Je pravděpodobné, že stejně jak její dnešní příbuzní v dospělosti nepřijímala potravu. Bojophlebia byla nalezena na území České republiky. Dalším hmyzem z té doby je meganeura- obří vážka s rozpětím křídel 75 cm. Podobně jako současné vážky byla meganeura obávaný predátor. Dokázala ulovit většinu tehdejšího hmyzu a pravděpodobně i menší obojživelníky.

Obojživelníci
Obojživelníci se objevili již v devonu, ale až v karbonu dosáhli obrovského rozmachu. Výhodou pro obojživelníky bylo vlhko. Někteří obojživelníci byli obrovští, jako například eogyrinus. Měřil čtyři a půl metru na délku a byl vrcholovým predátorem. Všichni obojživelníci jsou masožraví a karbonští nebyli výjimkou. Crassigyrinus měřil dva metry. U mnohých karbonských obojživelníků dochází ke zkracování končetin. Například crassigyrinus měl končetiny velice krátké, protože žil ve vodě a končetiny ve vodě překážejí a je výhodnější je nemít. Například phlegethontia končetiny neměla. Díky absenci končetin plavala rychleji než jiní obojživelníci. Na délku měřila metr a její fosílie byly nalezeny také v České republice.
phlegethontia:

Obratlovci plně přizpůsobení životu na souši
Obojživelníci jsou vázáni na vodu. Svá vajíčka musejí klást do vody nebo do velice vlhkého prostředí. Ani dospělci se nemohou příliš vzdalovat od vody, protože pokud vyschnou, tak uhynou. V karbonu se objevuje nová skupina obratlovců, která již na vodu vázaná není - amniotes. Do této skupiny patří plazi, ptáci a savci. Jediné, čím jsou zástupci této skupiny vázáni na vodu je to, že musejí pít. Již v karbonu, zhruba ve stejnou dobu se objevily obě dvě hlavní vývojové větve- sauropsida (skupina do které spadají plazi a ptáci) a synapsida (savci a jejich příbuzní, kteří jsou někdy nesprávně označovaní jako savcovití plazi). Jedním z prvních sauropsidů byl hylonomus. Měřil na délku 20 cm a živil se menším hmyzem, přičemž větší hmyz ho mohl ulovit. Na konci karbonu a začátku permu žil synapsid jménem edaphosaurus. Tento býložravec měřil 3 metry a byl to vůbec první velký skutečně suchozemský obratlovec.

hylonomus:

edaphosaurus:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 11. srpna 2014 v 12:19 | Reagovat

Moc pěkné, už se těším na Perm!:-D

2 cichal.m cichal.m | 11. srpna 2014 v 12:37 | Reagovat

Moc pekny popis.

3 HAAS HAAS | Web | 11. srpna 2014 v 13:56 | Reagovat

Trespasser je jedna z nejlepších her s dinosaury vůbec, stáhni si plnou verzi a uvidíš, že nebudeš litovat!

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 11. srpna 2014 v 15:13 | Reagovat

Krásně napsaný, velmi zajímavý a naučný článek s hezkými obrázky.

5 martinoraptor martinoraptor | Web | 11. srpna 2014 v 18:34 | Reagovat

Nádherný článek, Karbon bylo bezpochyby úžasné období.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama