trias

22. září 2014 v 20:08 | blogplateosaurus |  Geologická období
úvod + podnebí a kontinenty
Období triasu začalo zhruba před 252 a skončilo před 201 miliony let. Trias je velice významné geologické období. Začal vymíráním na konci permu, kdy většina živočichů vyhynula a vymíraly i celé skupiny. V triasu se život vzpamatovával a vznikaly nové skupiny živočichů, mnohé z nich na konci triasu vymizely, mnohým se však dařilo i v následujícíh obdobích. V triasu byly všechny kontinenty spojeny do Pangey. Pangea se táhla od pólu k pólu. Kyslíku pravděpodobně bylo o 20 % méně než dnes, i když někteří vědci si myslí, že kyslíku bylo dokonce o polovinu méně než dnes. Teploty byly stálé a vysoké. Krytosemenné rostliny bychom v triasu marně hledali. Místo nich se zde dařilo kapradinám, plavuním a především cykasům a jehličnanům.
therapsidi
Permské vymírání způsobilo vyhynutí mnoha skupin therapsidů, ale ne všech. Přežila například skupina jménem dicynodontia. Těmto býložravcům se v triasu dobře dařilo, někteří byli velcí, jiní zase drobní. K malým druhům patří lystrosaurus, který byl metr dlouhý a žil po celé Pangee, tedy všude, kde byla souš. Lystrosaurus žil již na konci permu před 255 miliony let, ale v permu byl jen jedním z mnoha rodů. V raném triasu po hromadném vymírání byl jedním z mála rodů, který vymírání přežil a byl to nejpočetnější suchozemský obratlovec raného triasu. Jedna z teorií říká, že byl tak úspěšný proto, že měl dokonalé plíce, protože na počátku triasu možná bylo velice málo kyslíku. Druhá teorie říká, že byl tak úspěšný, protože hrabal nory, nebo dokonce že žil trvale pod zemí. Lystrosaurovi se dařilo do doby před 241 miliony let, kdy vyhynul. Lystrosaurus existoval 14 milionů let, což z něj činí jednoho z nejdéle existujících suchozemských obratlovců. Před 216 miliony let žil jeden z největších dicynodontidů - placerias s hmotností okolo jedné, podle některých teorií až dvou tun. Tento býložravec měl veliké kly sloužící k vyhrabávání hliz a k obraně, díky klům a obří velikosti se dospělý, zdravý placerias stával kořistí (pokud vůbec) jen málokdy. Jiní therapsidi byli masožraví, včetně skupiny therocephalia. Tito nevelcí, možná osrstění, jedovatí predátoři byli blízce příbuzní se savci. Jedna skupina therapsidů se stala mnohem, mnohem úspěšnější, tou skupinou jsou cynodonti. Původně to byli masožravci a vznikli v permu. Nejen savci, ale i ostatní cynodonti pravděpodobně byli teplokrevní a možná měli srst. Největší z nesavčích cynodontů je cynognathus. Cynognathus byl poměrně rozšířeným druhem žijícím ve středním triasu. Měl velké ostré zuby. Na délku měřil jeden metr, byl velký jako statnější vlk. Se svou hmotností do 70 kilogramů byl cynognathus schopen ulovit minimálně některé z prvotních dinosaurů. Cynognathus však nebyl přímý předchůdce savců. Přímým předchůdcem savců byl mnohem, mnohem menší adelobasileus, který je jedním z prvních členů skupiny mammaliamorpha, do které kromě savců patří i jejich nejbližší příbuzní jako morganucodon a adelobasileus. Ve skutečnosti to ještě nebyli savci a v triasu savci ještě nevznikli. Savci vznikli až ve spodní juře, zhruba před 175 miliony let.
shora dolů : placerias, cynognathus a adelobasileus
vznik nových skupin
V triasu se objevilo mnoho nových skupin živočichů - žáby, želvy, pterosauři, crocodylomorphové, ichtyosauři, plesiosauria, nothosauři, placodonti, dinosauři, mammaliamorpha a mnohé další. Nejstarší dosud známá žába je triadobatrachus, žila v raném triasu před 250 miliony let, tedy dva miliony let po hromadném vymírání a měřila 10 centimetrů. Také vzniklo mnoho skupin plazů. Odontochelys je nejstarší známá želva, žila před 220 miliony let v pozdním triasu. Byla to vodní želva. Současné želvy moc nepřípomíná, neměla příliš pevný krunýř, měla zuby a má mnoho dalších odlišností. Mnohem "modernější" želvou je proganochelys, která žila před 210 miliony let, měla pevný krunýř, který pokrýval záda i břicho. Nejstarší pterosauři žili před 228 miliony let a patří do rodů preondactylus a carniadactylus. Oba dva rody žily v Evropě. Také skupina ichthyosauria (česky ichtyosauři) vznikla v triasu, tedy před 245 miliony let. Nejstarší dosud známý ichtyosaurid je quasianosteosaurus, bohužel však není dobře prozkoumaný a mnoho se o něm neví. Pokročilejší byl metrový mixosaurus ze středního triasu. Se svou délkou jeden metr patřil k menším druhům. V triasu žili ti největší ichtyosauři ze všech, ti největší dorůstali obrovských rozměrů. Jedním z největších byl se svou délkou okolo 16 metrů shonisaurus, ještě větší byl shastasaurus s délkou 21 metrů. Ichtyosauři se živili rybami a hlavonožci.
mixosaurus:
počátky skupiny sauropterygia
Sauropterygia je velice úspěšná skupina. Objevila se v triasu. Řadíme do ní placodonty, nothosaury a skupinu
pistosauroidea (mezi tuto skupinu patří skupina plesiosauroidea a bazální rody). Všechny tři skupiny vznikly v triasu. Placodonti byli zpočátku bez brnění, ale postupně získali krunýř a silný bezzubý zobák. Je překvapivé, že krunýř a bezzubé čelisti se u placodontů a želv vyvinuly nezávisle na sobě. Placodonti žili v mělkých mořích a živili se mlži. Nejznámějšími placodonty jsou rody henodus, placodus a placochelys. Nothosaurům se v triasu rovněž dobře dařilo a žili pouze v triasu, protože na konci triasu vyhynuli, stejné to bylo i u placodontů. Nothosauři se živili rybami. Příbuzná nothosaurům je skupina pachypleurosauria, tito velice drobní mořští plazi měřili dvacet centimetrů a živili se menšími druhy ryb, ale končili v žaludcích větších, dravých ryb. Nothosauři byli větší, ale ti nejmenší byli také velice malí, jako například 60 centimetrů dlouhý lariosaurus. Jiné druhy jako například nothosaurus, měří okolo tří metrů. Mnohem úspěšnější skupinou je skupina pistosauroidea, která vznikla na počátku triasu a vyhynula na konci křídy, tedy ve stejné době jako vyhynula většina skupin dinosaurů (až na ptáky). Jeden z nejranějších pistosauroidů je corosaurus, který žil dříve než první dinosauři. Skupina plesiosauria se objevuje před 203 miliony let a patří do ní pliosauři a plesiosauři. Skupina plesiosauria je jedinou skupinou sauropterygiů, která přežila konec triasu.
shora dolů : henodus, nothosaurus, corosaurus
podivní tvorové
Archosauromorpha je velká skupina obratlovců, do které v současnosti patří jen krokodýli a ptáci. V pravěku a to zejména v triasu do ní patřila spousta skupin. Jedním z těchto podivných tvorů je tanystropheus. Tanystropheus měřil šest metrů, ale velkou část jeho těla tvořil ocas a krk. Nevíme, kde tanystropheus přesně žil, ale je možné že na pobřeží. Další skupinou archosauromorphů je skupina rhynchosauria, byli to středně velcí býložraví plazi. Nejúspěšnější skupinou archosauromorphů je skupina archosauriformes, do které mimo jiné patří také archosauři. Mezi bazální členy skupiny archosauriformes patří například euparkeria, která lovila menší obratlovce a větší hmyz a byla schopna běhat po dvou. Euparkeria není předchůdcem archosaurů a tudíž ani dinosaurů. Dalším členem skupiny archosauriformes který zároveň nepatří mezi archosaury, je erythrosuchus. Je to hrozivý až pět metrů dlouhý dravec, který je rovněž postranní vývojovou linií archosauromorphů. Nejúspěšnější však byli archosauři a o nich bude o kousek dál.
shora dolů : tanystropheus, euparkeria
crurotarsi
V triasu se objevili archosauři. Archosaury dělíme na dvě skupiny - crurotarsi a ornithodira. V triasu byli úspěšnější
crurotarsi. Jedinými dnes žijícími crurotarsi jsou krokodýli, v pravěku jich však žilo mnohem více. Patří mezi ně například skupina aetosauria, která žila ve svrchním triasu. Byli to obrnění býložravci. Nejznámější z nich je desmatosuchus, býložravec 5 metrů dlouhý a 1,5 metru vysoký měl velké ostny sloužící na obranu. Další skupinou crurotarsů je skupina ornithosuchidae. Nejznámějším ornithosuchidem je ornithosuchus, čtyřmetrový predátor s ostrými zuby. Další čeledí je čeleď rauisuchidae, jejíž členové byli vrcholoví predátoři triasu. Patřily mezi ně rody jako teratosaurus a postosuchus, druhý jmenovaný měřil čtyři metry. Ovšem mnohem větší než severoamerický postosuchus byl jihoamerický saurosuchus s délkou 6-9 metrů. Saurosuchus je bezesporu nejděsivější suchozemský predátor období triasu. Saurosuchus mimo jiné lovil nejstarší dinosaury. Jedinou šancí na přežití jakéhokoliv z nejstarších dinosaurů byl při setkání se saurosuchem útěk.
shora dolů : desmatosuchus, ornithosuchus a saurosuchus
předchůdci dinosaurů
Velmi úspěšnou skupinou živočichů je skupina dinosauromorpha, do které patří dinosauři a jejich nejbližší příbuzní. Dinosauromorphové se objevili před 245 miliony let a velmi se jim daří dodnes. Jedním z nich je lagosuchus, který žil ve středním triasu a proto nebyl přímý předchůdce dinosaurů. O něco dříve žil lagerpeton, který mohl být předchůdcem dinosaurů. V roce 2003 byl v Polsku nedaleko města Opole nalezen tvor, který byl velice blízce příbuzný dinosaurů. Byl pojmenován silesaurus, měřil 2,5 metru a byl stavěn pro rychlost. Nohy má stavěné pod tělem, což je již znak dinosaurů.
silesaurus:
Dinosauři
Dinosauři se vyvinuli v triasu. V triasu ještě dinosauři nebyli dominantními suchozemskými živočichy. Jeden z nejstarších dinosaurů je eoraptor. Tento metr dlouhý možná všežravý dinosaurus se musel mít neustále na pozoru, protože ho nelovili jen příbuzní krokodýlů, ale zřejmě i předchůdci savců. Ve stejné době žil i mnohem pokročilejší herrerasaurus, který pravděpodobně patřil mezi theropody. Byl to predátor dlouhý okolo čtyř metrů a vážící 200 kilogramů. Přesto i on se stával kořistí krokodýlům příbuzných, obrovských predátorů. Kořistí herrerasaura se stával také nejranější dosud známý ptakopánvý dinosaurus - pisanosaurus, býložravec o délce jednoho metru. Postupně se objevila také skupina sauropodomorpha. Nejranější sauropodomorphové jako saturnalie byli drobní tvorové o délce 1,5 metru. Mnozí triasoví sauropodomorphové se stali obry, jako byl plateosaurus. Plateosaurus patřil mezi první obrovské dinosaury (i když jeho jurští a především křídoví potomci byli mnohem větší), vážil až čtyři tuny a dlouhý byl až deset metrů. Tento obrovský evropský býložravec je znám z více než sta fosilních nálezů a tak patří mezi pro vědu nejlépe známé dinosaury. Ve stejné době žil v Evropě středně velký predátor liliensternus. Dinosauři v triasu ještě nebyli dominantní suchozemští živočichové, ale na konci triasu potkala svět globální katastrofa a crurotarsi (kromě crocodylomorphů) vyhynuli. V juře a v křídě dinosauři dominovali všem suchozemským ekosystémům.
zleva doprava : herrerasaurus, plateosaurus
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 23. září 2014 v 15:09 | Reagovat

Super, kolik Ti to tak zabralo času?

2 HAAS HAAS | Web | 23. září 2014 v 19:27 | Reagovat

Možná by jsi mohl napsat knihu, když už se Ti za ty dny podařilo shromáždit tolik informací. :-D

3 martinoraptor martinoraptor | Web | 23. září 2014 v 19:28 | Reagovat

Páni, to je článek. Zdaleka nejdelší co jsem tady kdy četl, opravdu skvělé.

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 23. září 2014 v 20:24 | Reagovat

Parádní, určitě jeden z informativně nejzajímavějších a nejpestřejších článků vůbec, překrásně sepsanéé!! :-)

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 23. září 2014 v 20:38 | Reagovat

Není vůbec zač :-)

To budou asi nějaké automatické opravy nebo co, znamená to, že už jsi mi tam právě jednou pod stejný článek napsal slovo děkuji a oni to vyhodnotili jako "totožné či stejné".. Nebo něco v tom smyslu.. Možná to tak opatřují kvůli spamům nebo co :-? , i když mě slovo Děkuji jako spam moc nepřijde :-D :-D

6 cichal.m cichal.m | 26. září 2014 v 14:45 | Reagovat

Skvely popis!!!

7 Brandondouby Brandondouby | E-mail | Úterý v 16:32 | Reagovat

Yzylbmlwe
Купить <a href=https://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>кошельки женские</a> европейский, Дешево кожанные <a href=https://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>женские кошельки</a> marni

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama