Listopad 2014

Vývoj savčích skupin 4 : šelmy 5 :musteloidea

30. listopadu 2014 v 14:58 | blogplateosaurus |  Vývoj skupin savců
Šelmy (carnivora) jsou úspěšnou skupinou především dravých savců. Dělí se na psotvárné a kočkotvárné. V tomto a několika dalších dílech se budu věnovat psotvárným. Psotvárné dělíme na tři základní skupiny- amphicyonidae, canidae(psovití), arctoidea (medvědovití, hemicyonidae, ploutvonožci, lasicovití, skunk, pandy, medvídkovití). V tomto díle se budu věnovat jedné z podskupin skupiny arctoidea, skupině musteloidea. Do této skupiny řadíme pandu červenou a její vyhynulé příbuzné, skunky, lasicovité a medvídkovité.
Do skupiny ailuridae řadíme ze současných živočichů pouze pandu červenou, dále sem řadíme osm vyhynulých rodů. Tato skupina se vyvinula v oligocénu. Dnešní panda červená je především býložravá, ale některé její pravěké příbuzné byly pravděpodobně masožravé, jako například simocyon.
Další skupinou skupiny musteloidea jsou skunci, Skunci jsou všežravci. O jejich evoluci takřka nic nevíme.
Dále do skupiny musteloidea patří lasicovití. Lasicovití jsou velmi rozmanitou skupinou šelem a jsou masožravé . První pozůstatky lasicovitých pocházejí z období raného miocénu. O jejich evoluci toho také nevíme mnoho, zato v současnosti žije celá řadu druhů lasicovitých. Lasicovití se vyskytují na souši i ve sladkých vodách a vydra mořská žije dokonce v moři, na kterém tráví celý život.
Čtvrtou skupinou patřící do skupiny musteloidea jsou medvídkovití, kteří taktéž pocházejí z období miocénu. Medvídkovití jsou všežravci. Mezi nejstarší členy této skupiny patří například arctonasua, který žil v období miocénu. Nejúspěšnějším rodem medvídkovitých je mýval, který se vyvinul před 5 miliony let a dnes je velmi rozšířený a početný.
V příští části tohoto projektu se budu věnovat ploutvonožcům. Dnes jsem již napsal jeden článek: saurosuchus.

saurosuchus

30. listopadu 2014 v 8:32 | blogplateosaurus |  Fauna mezozoika
název: saurosuchus
období : svrchní trias před 231,4 miliony let
délka: odhady od 6 do 9 metrů
výskyt: Jižní Amerika
potrava : masožravec
zařazení: živočichové, strunatci, obratlovci, sauropsidi (méně vedečtěji "plazi"), archosauria, paracrocodylomorpha. loricata, ( "rauisuchia")

Saurosuchus byl obrovský dravec z období svrchního triasu a byl vrcholovým predátorem doby před 231,4 miliony let na území Argentiny. Jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou krokodýli. Jeho kořistí se stávali všichni možní živočichové jako therapsidi, jiní archosauři včetně prvotních dinosaurů. Saurosuchus pravděpodobně měřil na délku okolo sedmi metrů, ale je možné, že měřil až 9 metrů. Tělo měl podobně jako krokodýli kryté osteodermy. Saurosuchus byl největší pozemní predátor období triasu. Nebyl ale tak rychlý jako třeba prvotní dinosauři, proto na ně zřejmě útočil ze zálohy. Pravděpodobně mohl ulovit jakéhokoliv tvora, kterého potkal. Saurosuchus byl vědecky popsán roku 1959.
Dnes tu bude ještě jeden článek.

Návrat do vody 16: vodní savci

29. listopadu 2014 v 16:12 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Savci jsou obecně suchozemští obratlovci, kteří se vyvinuli v období rané jury. Ale až do konce období křídy byli většinou velmi drobnými nočními živočichy. Na konci období křídy však na Zemi spadl velký meteorit a éra dinosaurů skončila. Savci vyplnili prázdné ekosystémy, které zanechali dinosauři a stali se v nich dominantními živočichy. Na konci křídy však nevymřeli jen dinosauři, ale také všichni mořští plazi, tedy až na želvy. Oceány byly rovněž poměrně prázdné a někteří savci se do nich vydali. Většina mořských savců patří do skupin: sirény, ploutvonožci a kytovci.
Sirény jsou příbuzné chobotnatců. Mezi sirény patří dugong, kapustňák a člověkem vyhubený koroun. Jsou to býložravci, kteří se živí mořskými rostlinami. Žijí ve velmi mělkých mořích, kde nežije žádný predátor, který by byl dostatečně velký, aby je mohl ulovit. Největším ze všech sirén byl koroun bezzubý, který byl vyhuben lidmi v roce 1768. Byl dlouhý až přes osm metrů a odhady o jeho hmotnosti se pohybují mezi 4 a 10 tunami. Sirény se vyvinuly před zhruba 56 miliony lety, tedy v období eocénu.
Ploutvonožci jsou další skupinou savců, která se vrátila do moře. Ploutvonožci patří mezi šelmy. Ploutvonožci žijí ve vodě, ale na rozdíl od sirén a kytovců se vrací na souš, aby vyvedli potomstvo. Mezi ploutvonožce řadíme lachtany, tuleně a mrože. Nejstarší fosílie ploutvonožců pocházejí z období oligocénu. Enaliarctos je nejstarším známým ploutvonožcem.

Ze všech mořských savců se životu v oceánech nejlépe přizpůsobili kytovci. Kytovci patří mezi sudokopytníky a jsou příbuzní hrochům. Kytovci se ve vodě pohybují velmi rychle, mrštně a na souš se nikdy nevrací. První kytovci měli nohy a žili obojživelně, jako například pakicetus, ale postupem času se z nich stala čistě mořská zvířata. Někteří se stali obrovskými predátory, jako například vorvani či basilosaurus, z jiných se stali menší predátoři lovící ryby. Takto se vyvinula většina ozubených moderních kytovců, například delfíni či delfínovci. Největší jsou bezesporu kosticovci živící se planktonem a největším z nich je plejtvák obrovský, který váží až takřka 200 tun a je bezkonkurenčně nejtěžším živočichem, jaký kdy existoval. Z obratlovců, kteří se vrátili do vody, se přes všechny překážky, které jsou spojené s přechodem do zcela jiného prostředí, se stala velice úspěšní živočichovéa také největší živočichové všech dob.


Evoluce pterosaurů 6 : azhdarchoidea

29. listopadu 2014 v 10:33 | blogplateosaurus |  Pterosauři
Azhdarchoidea byla poslední, nejpokročilejší a nejrozmanitější skupinou pterosaurů. Patřili sem droboučcí tvorové sotva větší než vrabec a ti největší měli rozpětí křídel okolo dvanácti metrů. Nejmenším z pterosaurů byl nemicolopterus, který žil v rané křídě před 120 miliony let. Rozpětí jeho křídel činilo pouhých 25 centimetrů. Jedním z nejbizardnějších pterosaurů ze skupiny azhdarchoidea byl tapejara, který byl nalezen v Brazílii. Žil v rané křídě před 108 miliony let. Tapejara byl hodně velký, jeho rozpětí křídel činilo až 6 metrů. Avšak nejzajímavější na něm je jeho hřebínek na hlavě, který pravděpodobně sloužil samcům k vábení samic a zastrašování soků.
tapejara:
Největší pterosauři bezesporu patřili do skupiny azhdarchidae, která existovala od konce rané křídy až do konce svrchní křídy. Do této skupiny je řazeno 15 rodů pterosaurů. Na počátku svrchní křídy zhruba před 95 miliony let žila například alanqa. Do této skupiny patřili obři jako třeba arambourgiania, či hatzegopteryx. Druhý jmenovaný byl druhým největším pterosaurem. Největší azhdarchid a největší pterosaurus vůbec byl quetzalcoatlus. Quetzalcoatlus měřil od špičky jednoho křídla ke špičce druhého křídla až 12 metrů a vážil až 250 kilogramů. Pokud byl schopen létat, tak byl největším létajícím živočichem všech dob. Ovšem to, že uměl létat, je jen pouhou teorií a tento pterosaurus, stejně jako ostatní azhdarchidi nemusel být schopen aktivního letu. Potravou quetzalcoatla byly zřejmě zdechliny dinosaurů. Quetzalcoatlus trávil hodně času na zemi a není jisté jestli se dokázal vznést.
quetzalcoatlus:
Pterosauři, neboli ptakoještěři byli velice úspěšní. Po dobu 162 milionů let žili a byli vládci vzduchu. Byli to ti největší létající živočichové, kteří kdy žili. Jejich éru ukončil až pád velikého meteoritu, ke kterému došlo před 66 miliony let a celá skupina pterosauria navždy zanikla. V té době také vymřela naprostá většina skupin dinosaurů, jedinou přeživší jsou ptáci. A právě jediní přeživší dinosauři ovládli oblohu a vyvinuli se do obrovského množství druhů. kdyby však meteorit nespadl, tak by pterosauři pravděpodobně ovládali vzduch dodnes. Jenže v evoluci kdyby neexistuje a pterosauři spolu s celou řadou dalších živočišných i rostlinných skupin na konci období křídy před 66 miliony let poměrně rychle vymřeli.

Existence pterosaurů končí, stejně jako tenhle projekt. Dnes zde možná přibude ještě jeden článek, tím bude poslední část projektu návrat do vody, ale nic neslibuji s jistotou. Již od konce příštího týdne začne první z nových projektů.

Soutěž dinosauria 4. kolo

28. listopadu 2014 v 15:08 | blogplateosaurus |  Soutěže
Pořadí z minulého kola: HAAS : 17,0 bodů
Dinosaurss : 16,5 bodů
Martinoraptor : 12,0 bodu

Správné odpovědi:
1- Coelophysis žil před 203-196 miliony let, tedy na konci triasu a na začátku jury. Uznal jsem i odpověď "Zhruba před 200 miliony let". Jeden z vás odpověděl špatně díky jednomu seriálu.
2- Dinosaurus na obrázku se jmenuje pegomastax. Všichni odpověděli správně.
3- Dinosaurus podle mého popisu se nazývá huayangosaurus. Dva odpověděli správně.
4- anchiornis, compsognathus, velociraptor, ornithomimus, ceratosaurus, edmontosaurus, diplodocus, brachiosaurus
Všichni jste odpověděli dobře.
5- Nejmenší dinosaurus všech dob je kalypta nejmenší z čeledi kolibříkovitých. Jen jeden odpověděl správně.
bonus- a) anchiornis- černá, hlava měla na vrcholu červenou a bílé proužky na křídlech
b) confuciusornis- převážně šedá a bílá
c) archaeopteryx- černý se světlějšími křídly, letky bílé (stačilo černý)
d)sinosauropteryx- oranžovo- bílý, na ocase v těchto barvách v proužkách
e)sinornithosaurus- po celém těle převážně černo- žluto- šedo-hnědý
f) microraptor- černý

Soutěž dinosauria 4. kolo
1- Jaký je největší známý zástupce skupiny theropoda?
2- Vypište dva živočichy, kteří se, podle současného stavu paleontologie, mohli stát, anebo stávali, v dospělosti kořistí těchto dravých dinosaurů (myslete také na rozdíly ve velikosti) : a)ceratosaurus, b)megalosaurus, c)allosaurus, d)tarbosaurus, e)dromaeosaurus, f)orel skalní
3- Co je to za dinosaura? - Byl to obří člen skupiny ornithischianů zvané ceratopsidae. Tento obr žil na konci křídového období, i když ne na úplném konci a nezažil pád obřího meteoritu. Svou velikostí i hmotností vysoce převyšoval jakéhokoli dnešního suchozemského živočicha. Největší nalezená lebka tohoto živočicha byla dlouhý 3 metry a samotný živočich zřejmě měřil na délku okolo devíti metrů. Tento rod byl popsaný v roce 2007 a objeven byl v Kanadě.
4- Seřaďte následující dinosaury podle pravděpodobné příbuznosti s ptáky. Začněte od těch ptákům nejvzdálěnjších a skončete u těch, kteří jsou ptákům nejblíže : a)allosaurus, b)argentinosaurus, c)ceratosaurus, d)coelophysis, e)daspletosaurus, f)ornithomimus, g)stegosaurus, h)velociraptor
5- Co je to za dinosaura?
bonus- Jsou následující dinosauři členové skupiny iguanodontia (pište ano, ne) ? a)camptosaurus, b)parasaurolophus, c)hypsilophodon, d)pachycephalosaurus, e)dryosaurus, f)iguanodon, g)pisanosaurus, h)jeholosaurus

První život (First life)

26. listopadu 2014 v 16:04 | blogplateosaurus |  Recenze
První život, též počátky života je britský dokumentární film televize BBC. Dokument namluvil David Attenborough. V dokumentu často vystupuje a vysvětluje mnoho věcí. První život pojednává o vzniku života, o původu živočichů a jejich následovném vývoji. Dokument využívá moderní technologie, jak na animace živočichů, tak na jejich výzkum. Dokument je velmi zajímavý a velmi informativní. V dokumentu jsou především záběry na fosílie a na výzkum fosílií. Také zde jsou záběry současných zvířat, na nichž Attenborough vysvětluje anatomii živočichů. V dokumentu jsou rovněž ukázány různé pokusy, jako například řezání mořské houby. Kromě Davida Attenborougha v dokumentu mluví i jiní vědci. Tento dokument má dva díly a oba trvají 58 minut.
Mé hodnocení: naprosto úžasný dokument
Chyby: asi žádné nebo jen minimum
1.díl
Tento díl popisuje především vývoj v období prekambria. Na začátku dílu je popsána fosílie charnie. Poté je zde o vzniku života. Dále je zde luštění záhady o tom, proč se koncem prekambria vyvinuli živočichové. Poté je zde popisováno globální zalednění i jeho konec a také to, jak o něm víme. Dále se zde dozvíme o tom, jak se vyvinuli živočichové, co spolu mají společného. Dále jsou zde zkameněliny prvních živočichů a je zde vysvětlen jejich způsob rozmnožování. Poté je zde až do takřka konce popisování živočichovů, kteří byli nalezeni v australském pohoří Ediacara a je zde o jejich výzkumu, pohybu, získávání potravy, rozmožování a dalších věcech. Na konci dílu je zde zkoumána fosílie kambrického červa rodu markuelia.
pravěcí živočichové: charnia, fractofusus, dickinsonia, kimberella, spriggina, funisia, markuelia
2.díl
Druhý díl se věnuje vývoji živočichů v paleozoiku neboli v prvohorách. Značná část dílu se věnuje kambrické explozi a jsou zde popisováni živočichové, kteří byli nalezeni v Burgesských břidlicích, včetně prvního velkého predátora naší planety- anomalocarise. Další část dílu se věnuje trilobitům, dále kyjonožcům. Dále se díl věnuje přechodu členovců na souš. Konec dílu se odehrává v karbonu, kde žili obří stonožkovci a hmyz. Závěr dílu se věnuje strunatcům.
pravěcí živočichové: wiwaxia, opabinia, hallucigenia, anomalocaris, různí trilobiti, pterygotus, aysheaia, pneumodesmus (identifikován jako nejstarší suchozemský živočich), arthropleura, meganeura, pikaia


Návrat do vody 15: vodní plazi z období kenozoika

25. listopadu 2014 v 13:00 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Je tu předposlední část tohoto projektu. Již brzy také začnou nové projekty a také brzy napíši druhou část nového příběhu (první jsem napsal v neděli).

Návrat do vody 15: vodní plazi z období kenozoika

Sauropsidi, tedy "plazi" a ptáci, se vyvinuli ve značné množství forem. Sauropsidi původně vznikli jako suchozemští živočichové, ovšem mnozí se v období mezozoika vrátili do vody. Většina vodních "plazů" vymřela na konci období křídy. Ovšem někteří přežili.
Krokodýli se vyvinuli v období svrchní křídy. Krokodýli hromadné vymírání na konci křídy přežili. Přestože za éru obřích krokodýlů jsou obvykle považovány druhohory, tak největší krokodýli žili také v kenozoiku a v druhohorách žili jen na konci období křídy. Největší známý krokodýl období kenozoika a zároveň jeden ze dvou největších krokodýlů všech dob byl miocénní purussaurus. Tento obr patří mezi kajmanidy. Purussaurus byl dlouhý asi 11-13 metrů a žil v Jižní Americe. Ještě větší však mohl být obrovský gavialid - rhamphosuchus, který možná měřil až 18 metrů, ale spíše 8-11 metrů. Délky deseti metrů také pravděpodobně dosahoval další obří gavialid gryposuchus. Dalším obrovitým krokodýlem je kajmanid mourasuchus, který měřil pravděpodobně deset metrů. Ještě kurióznější na něm je jeho potrava, tento kajmanid se pravděpodobně živil planktonem, což je u krokodýlů naprosto unikátní. Všichni jmenovaní krokodýli žili v období miocénu a zároveň v Jižní Americe. Vody Jižní Ameriky v období miocénu tedy obývali minimálně čtyři krokodýlové, kteří byli podstatně větší než největší dnešní krokodýl- krokodýl mořský, který měří až šest metrů.
purussaurus:
Želvy jsou mnohem starší než krokodýli a stejně jako oni jsou původně vodní. Na konci období miocénu a na počátku pliocénu žila největší sladkovodní želva všech dob a zároveň druhá největší želva všech dob. Byla to stupendemys, příbuzná terek. Byla dlouhá až 3,3 metru a živila se vodními rostlinami. Tato obrovská želva žila rovněž v Jižní Americe. Želvy jsou velmi rozmanitou skupinou sauropsidů.
Do moří se vrátili také hadi. O vývoji mořských hadů toho víme velmi málo. Ze současných hadů patří mezi mořské například vodnáři nebo vlnožilové. Z hadů se stala ještě početnější a rozmanitější skupina sauropsidů než želvy.
V poslední část bude o vodních savcích.

Život v geologických obdobích - 1. díl - kambrium

23. listopadu 2014 v 10:00 | blogplateosaurus |  Život v geologických obdobích
V neděli normálně bývá vývoj savčích skupin, ale dnes jsem nenalezl dostatečné množství informací o vývoji ploutvonožců a tak jsem se rozhodl, že dnes začne nový příběh.

Uběhl jeden měsíc a čtyři dny od konce Nového prehistorického parku a teď začíná nový příběh. Tento příběh bude mnohem více reálný než Nový prehistorický park. Dalším rozdílem v novém příběhu je, že zde nebudou vystupovat lidé, ale pouze zvířata, která žila v jednotlivých geologických obdobích. I v rámci jedné části se bude příběh přesouvat miliony let v čase a na různá místa, protože zdaleka ne všechna zvířata žijící v jednom geologickém období, žila ve stejné době a často je dělily miliony let. První část se bude věnovat kambriu.

Život v geologických obdobích - 1. díl - kambrium

Kambrium začalo před 541 miliony let a skončilo před 485 miliony let. První živočichové se vyvinuli již před obdobím kambria a to v období proterozoika, ale v období kambria se objevili živočichové relativně rychlí, draví, schopní plavat a také velcí.
Kanada před 505 miliony let: Samec pravěkého příbuzného členovců, ale ještě více příbuzného drápkovců a želvušek rodu anomalocaris pátrá na prastarém korálovém útesu po potravě. Anomalocaris byl vrcholovým predátorem svého času, zde v Kanadě byl dlouhý až 1 metr, měl oči, chapadla a zuby. Žádný dnešní živočich se mu ani trochu nepodobá. Stejně jako většina živočichů, které loví, se nepodobají ničemu, co žije v současnosti. Toto je opabinia- drobný živočich, který patří na jdelní lístek anomalocarise. A tento samec ji spatřil, ovšem i opabinia spatřila jeho a dává se na útěk, ale anomalocaris ji dohnal a sežral. O něco později spatřil samec anomalocarise samici téhož druhu a oba dva jsou připraveni na páření. Anomalocaris měl velmi malý mozek a i hmyz ve srovnání s ním je velmi inteligentní skupina živočichů. Žádné složité námluvy proto páření anomalocarisů nedoprovázejí a po spáření hrozí kanibalismus. Oběma dvěma anomalocarisům se po spáření podařilo uniknout.
anomalocaris:
Ovšem nejhojnější zdejší živočichové jsou trilobiti, kteří mají velmi silný a ostrý zrak. Jsou úspěšní díky své vnější kostře, neboli exoskeletu, který je výbornou obranou proti dravcům. Někteří trilobiti žijí na dně, jiní jsou zahrabaní v písku, jiní plavou u hladiny a jiní žijí v jeskyních. Tento je poměrně velký, měří až 70 centimetrů a jmenuje se paradoxides a žije u dna. Tato samice vypouští vajíčka, zatímco samec, který je nedaleko, vypouští sperma. Sperma a vajíčka se spojí a tím se vajíčka oplodní. Poté se z vajíčka vylíhne trilobití larva, která je u hladiny a je součástí planktonu. Larva se stává kořistí i těch nejmenších predátorů. Trilobití larvy, které přežijí, se dostanou na dno a tam ještě více povyrostou a poté se změní v dospělce. Dospělý paradoxides byl velký a exoskelet měl velmi pevný, tak je pravděpodobné, že ho anomalocaris pokud vůbec, tak jen těžko mohl ulovit. Toto je hallucigenia, živočich, který má na sobě ostny sloužící na obranu. Je to předchůdce drápkovců, tedy prvních živočichů, kteří se vydali na souš. Všichni tito živočichové byli objeveni na velmi významném nalezišti kambrických fosílií, v Burgesských břidlicích. V období kambria vznikaly nové skupiny živočichů, které jsou většinou klasifikované jako kmeny a většina z nich žije do dnes. Vznikli také členovci, měkkýši a neobvykle hojní byli ostnokožci. Tento podivný živočich se nazývá wiwaxia. Wiwaxia byla nalezena po celém světě, měřila pět centimetrů, ale jací jsou její nejbližší žijící příbuzní, to nikdo s jistotou neví.

Chengjiang v Číně před 520 miliony let: Toto naleziště je ještě starší, je staré 520 milionů let. Byl zde nalezen nejstarší důkaz přítomnosti strunatců, byla zde nalezena myllokunmingia. Byl to velmi drobný tvor, měřil jen 2,5 centimetru. Na druhou stranu však jde o počátek strunatců a něco jí velmi podobného bylo předchůdcem všech strunatců, včetně člověka. Období kambria znamenalo boj s velmi častými přírodními živly a život byl rozšířen jen na mořském dně, ale souš a otevřený oceán byly prázdné ekosystémy. Na konci kambria mnohé skupiny živočichů a rostlin vymřely a nahradily je jiné a nastalo období ordoviku a život se začal více rozšiřovat a rozvíjet.

Příště se dozvíte o tom, jak mohl vypadat život v období ordoviku.

nandu pampový

22. listopadu 2014 v 10:22 | blogplateosaurus |  Ptáci
český název: nandu pampový
latinský název: rhea americana
hmotnost: 23-25 kg
délka: 127 - 140 cm
výška: 1,5 m
potrava: semena, plody, výjimečný hmyz a další drobní živočichové
nebezpečí: člověk, jaguár, puma, karančo jižní loví mláďata, pásovci občas jí vejce
stav ohrožení: téměř ohrožený
zařazení: běžci, nanduové

Nandu pampový je velký nelétavý pták patřící do skupiny běžců. Váží 20-27 kilogramů, ale neobvykle velcí samci váží až 40 kilogramů. Je to největší i nejtěžší pták Ameriky. Nandu pampový žije na jihoamerických savanách a stepích neboli pampách. Nandu má tři prsty na zadní noze a na každém prstu má velký dráp, který slouží na obranu před predátory. Nandu pampový se vyskytuje na východě Jižní Ameriky. Žije v nižších nadmořských výškách do 1200 metrů nad mořem. Potravou nandua jsou především rostliny, ale občas i hmyz, jiní členovci a drobní obratlovci. Zatímco mláďata se živí především hmyzem. Nanduové žijí ve velkých skupinách. Na vejcích sedí samec. Samice i samci se starají o mláďata a hlavně je chrání. Vajíčka, ze kterých se včas mládě nevylíhlo, nechávají dospělci svému osudu a poté jsou vejce oblíbenou pochoutkou pro celou řadu živočichů. Mláďata dosahují velikost dospělce v jednom roce a pohlavní dospělosti dosahují ve dvou letech. Nandu pampový zatím není ohroženým druhem, ale jelikož je loven a zemědělci ho považují za škůdce, tak hrozí, že se v budoucnosti ohroženým druhem stane.


Novinky na blogu

20. listopadu 2014 v 12:50 | blogplateosaurus |  O blogu
V tomto článku napíši o novém příběhu, nových projektech a dalších novinkách. Tyto projekty a příběh začnou týden poté, co dokončím projekty Návrat do vody a Evoluce pterosaurů.

-Ve zcela nové sérii příběhů budu popisovat, jak mohl probírat život v jednotlivých geologických obdobích. Budu popisovat všechna geologická období od kambria po kvartér. Nějaká období popíši v jedné části a jiným budu věnovat i pět částí. Zároveň se zde dozvíte i celou řadu informací, které budu psát všude v průběhu příběhu.
(projekt Geologická období samozřejmě bude také pokračovat)
-V jednom z mých nových projektů bude o vývoji skupiny zvané tetrapoda, kde budu psát o všech možných jejích členech a to hlavně o tvorech, kteří jsou souhrně označováni jako obojživelníci.
-Další z mých nových projektů bude nést jméno "Objevy 21. století". V tomto projektu budu popisovat objevy, které byli učiněny v tomto století především ve vědních oborech paleontologie, zoologie, ale také astronomie a možná také botaniky a geologie.
-Třetí nový projekt bude nést jméno "Skupiny dinosaurů". V tomto projektu představím taxonomii dinosaurů podle nejnovějších paleontologických objevů. Budou zde také informace o jednotlivých skupinách dinosaurů, jejich zástupcích a o jejich vývoji. Tento projekt většině z vás pravděpodobně přinese celou řadu nových informací.
-Také po dlouhé době založím novou rubriku (naposled jsem tak učinil 2. září): "Zajímavosti ze současné přírody". Do této rubriky přesunu dva články, které jsem již napsal. Dále sem budu vkládat některé části projektu "Objevy 21. století" a budu také psát popisy současných živočichů kromě savců, ptáků a plazů, protože ti mají samostatné rubriky.
Začátku jednoho z projektů či příběhu se dočkáte pravděpodobně první týden v prosinci.

Návrat do vody 14: vodní ptáci

19. listopadu 2014 v 15:17 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Dinosauři, oproti jiným skupinám patřících do skupiny amniotes, nevytvořili v době své nadvlády mnoho vodních skupin. Jednou z mála byli spinosauridi, ale také mnozí ptáci. Ptáci se objevili buď na konci jury nebo na počátku křídy. Kdy se přesně vyvinuli ptáci, není známo, protože u řady dinosaurů není jasné, jestli šlo o ptáky nebo o členy jiné skupiny dinosaurů příbuzné ptákům. První ptáci jako confuciosornis nebo iberomesornis zřejmě nebyli aktivními letci. Ptáci schopní aktivně létat se zřejmě vyvinuli v průběhu období křídy. Celá řada ptáků však v průběhu evoluce létat přestala. Jde především o vodní ptáky, ale i o suchozemské ptáky ( těm se v tomto projektu nebudu věnovat, protože je to projekt o vodní živočiších). Jedním z prvních ptáků, kteří ztratili schopnost létat, byl hesperornis. Hesperornis byl dlouhý až 1,8 metru a žil v moři, ale hnízdil na souši. Žil v období svrchní křídy a jeho potravou byly ryby. O několik milionů let později žil jiný mořský pták, který se rovněž živil rybami. Byl to ichthyornis. Byl velký jako holub a patří mezi jedny z mála relativně dobře prozkoumaných mezozoických ptáků. Narozdíl od hesperornise byl schopen aktivně létat a je možné, že patří mezi nejstarší ptáky schopné aktivního letu.

hesperornis:
Na konci období křídy postihla svět celosvětová katastrofa a většina skupin dinosaurů vyhynula, jedinou přeživší skupinou jsou ptáci a dokonce i většina ptáků vymřela. Pouze "moderní" ptáci přežili a stali se dominantími tvory vzduchu. V průběhu evoluce se z moderních ptáků stali obyvatelé vzduchu, případně suché země. Jediní ptáci, kteří se dokonale přizpůsobili životu ve vodě, jsou tučňáci. Tučňáci se na souš vrací pouze hnízdit, zbytek života tráví na moři Nejstarší pozůstatky tučňáků pocházejí z období paleocénu, konkrétně z doby před 62 miliony let. Tučňáci se tedy vyvinuli čtyři miliony let poté. co vymřeli neptačí dinosauři. Nejstatším tučňákem je waimanu, který žil před 62 miliony lety na Novém Zéladně. Waimanu spíše připomínal kormorán než tučňáka, ale zřejmě již nebyl schopen aktivního letu. Největším tučňákem všech dob je anthropornis, který žil v období svrchního eocénu až spodního oligocénu. Anthropornis byl vysoký 1,7 metru a vážil 90 kilogramů. Dnes jsou tučňáci menší. Největší z dnešních tučňáků je tučňák císařský, který váží až 45 kilogramů a je vysoký i více než 1,2 metru. Další skupiny vodních ptáků nejsou tak dobře přizpůsobené plavání, ale zato létají. Z ptáků se stala velmi úspěšná skupina dinosaurů a někteří z nich se v průběhu evoluce vrátili do vody.


anthropornis:

V další a zároveň předposlední části napíši o vodních plazech z období kenozoika.

Návrat do vody 13: mosasauridae

17. listopadu 2014 v 9:37 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Na počátku období jury se objevila nová skupina sauropsidů (méně vedečtěji plazů)- šupinatí. První šupinatí žili na souši, stejně jako většina pozdějších šupinatých. Ovšem někteří šupinatí se vrátili do vody, například někteří hadi ze skupiny korálovcovitých. Ale nejlépe ze všech šupinatých se životu ve vodě přizpůsobili mosasauridi, kteří žili v období svrchní křídy. Jejich nejbližšími žijícími příbuznými jsou varani a korovci a vzdáleněji hadi. Byli to predátoři, vrcholoví predátoři oceánů svrchní křídy. Fosílie mosasauridů byly nalezeny na všech kontinentech, dokonce i u Antarktidy. Fosílie mosasauridů byly nalezeny i na našem území. Do skupiny mosasauridae je řazeno 42 nesporných rodů a jistě jich existovalo více. Tento rok se zjistilo, jaké měli zbarvení. Horní část těla měli černou a dolní část těla bílou, podobně jako například velký bílý žralok. Tohle zbarvení jim nejspíš sloužilo jako maskování, aby je potencionální kořist nezpozorovala včas.

Správné zbarvení mosasauridů (největší živočich na obrázku je nějaký mosasaurid) :
Mezi mosasauridy patřili tvorové různých velikostí. Nejmenší známý člen skupiny mosasauridae byl drobný dallasaurus, který nebyl dlouhý ani jeden metr. Rovněž to byl jeden z nejstarších mosasauridů. Naopak největší rody mosasauridů byly dlouhé až 12 metrů (výjimečně možná až 15 metrů), byly to například rody mosasaurus nebo tylosaurus. Menší mosasauridi lovili malé ryby a malé druhy amonitů, což dokazují i jejich kuželovité zuby. Velcí mosasauridi, jako byl například mosasaurus nebo tylosaurus prokazatelně lovili velké ryby, velké amonity, mořské želvy (například archelona), mořské ptáky (hesperornis) a žraloky. Také mohli lovit menší rody mosasauridů, elasmosauridy (např. elasmosaura). Rozmnožování mosasauridů není zcela jasné, ale je pravděpodobné, že byli živorodí, protože byli dokonale přizpůsobení životu v moři, kde pravděpodobně trávili celý život. Mosasauridae byla velmi úspěšná skupina obrovských i malých mořských šupinatých, i když existovala zhruba jen dvacet milionů let a to na konci období křídy. Největší mosasauridi byli ti největší šupinatí, jací kdy žili. Avšak na konci období křídy, konkrétně před 66 miliony let se Země srazila s velkým meteoritem, který vyvolal celou řadu dalších katastrof, které vyhybuly 75% všech živočišných druhů a polovinu všech rodů a ukončili tak existenci celé řady živočišných i rostlinných skupin. Zcela vymřeli například pterosauři, skupina plesiosauria, mosasauridi a mnozí další. Vymřela také naprostá většina skupin dinosaurů (výjimkou jsou ptáci). Po hromadném vymírání osídlili oceány jiní živočichové a zaplnili tak prázdné místo po tvorech, kteří takové štěstí neměli.

tylosaurus, jeden z největších mosasauridů:
Příští část tohoto projektu bude pojednávat o vodních ptácích.

Vývoj savčích skupin 4 : šelmy 4 :medvědovití

16. listopadu 2014 v 11:01 | blogplateosaurus |  Vývoj skupin savců
Šelmy (carnivora) jsou úspěšnou skupinou především dravých savců. Dělí se na psotvárné a kočkotvárné. V tomto a několika dalších dílech se budu věnovat psotvárným. Psotvárné dělíme na tři základní skupiny- amphicyonidae, canidae(psovití), arctoidea (medvědovití, hemicyonidae, ploutvonožci, lasicovití, skunk, pandy, medvídkovití). V tomto díle se budu věnovat medvědovitým (ursidae). Mezi příbuzné medvědovitých patřily šelmy jako například hemicyon, který vážil až půl tuny a žil v období miocénu. Medvědovití pocházejí z období eocénu z doby před 38 miliony let. K nejstarším medvědovitým patří parictis. Většina medvědovitých jsou všežravci, i když medvěd lední je takřka jen masožravec a panda velká býložravec. Žijící medvědovité dělíme na tři skupiny- ailuropodinae, tremarctinae a ursinae.
Do skupiny ailuropodinae řadíme pandu velkou a její vyhynulé příbuzné. Nejstarší známou pandou je ailurarctos, která žila v období miocénu. Panda velká se živí z 99% bambusem a je tak jednou z mála býložravých šelem.
Skupina tremarctinae v současnosti přežívá pouze v podobě medvěda brýlového, ovšem v pravěku žilo mnohem více zástupců této skupiny. Například je sem řazen arctodus simus, česky medvěd krátkočelý. Medvěd krátkočelý byl na rozdíl od jeho dnešních příbuzných takřka výhradně masožravý a zároveň byl větší než naprostá většina jiných druhů medvědů. Je dokonce možné, že byl největším suchozemským masožravým savcem, jaký kdy žil. Medvěd krátkočelý byl obrovský, vážil až 900 kilogramů. Je možné, že lovil velké býložravce jako byli bizoni, koně a dokonce i mamuti. Jiní vědci ho považují za mrchožrouta, který díky své ohromné velikosti neměl problém od mršiny odehnat ostatní predátory. Jeho jihoamerický příbuzný arctotherium mohlo vážit i 1,5 tuny, ovšem živilo se především rostlinami, stejně jako jeho dnešní příbuzný medvěd brýlatý, který žije rovněž v Jižní Americe.
V současné době nejpočetnější skupina medvědovitých je ursinae, protože do ní patří všichni medvědovití kromě medvěda brýlového a pandy velké. Do této skupiny patří i největší současní suchozemští draví savci - medvěd lední. Také do této skupiny patří celá řada pravěkých medvědů, jako například až 450 kilogramů vážící medvěd jeskynní, který byl převážně býložravý.
Medvědovití se v průběhu evoluce rozšířili na všechny kontinenty kromě Austrálie a Antarktidy. Dnes žijí na všech kontinentech kromě Austrálie, Antarktidy a Afriky, ale v minulosti žili i v Africe.

medvěd krátkočelý:

Evoluce pterosaurů 5 : pteranodontia

14. listopadu 2014 v 15:38 | blogplateosaurus |  Pterosauři
Pterodactyloidea je velmi úspěšná skupina pterosaurů. Většina pterodactyloidů patří do skupiny eupterodactyloidea a té se budu věnovat v tomto a ještě jednom dílu. Skupinu eupterodactyloidea dělíme na dvě skupiny- pteranodontia a azhdarchoidea. Obě dvě skupiny žili do konce období křídy. Obě dvě skupiny vznikly ve svrchní juře, i když u první jmenované to není jisté. Do skupiny pteranodontia patří pterosauři jako např. nyctosaurus, anhanguera, pteranodon, ornithocheirus a mnozí další. Muzquizopteryx patří mezi nyctosauridy, žil ve svrchní křídě a rozpětí jeho křídel činilo dva metry. Jeho známější příbuzný, tedy nyctosaurus, žil také ve svrchní křídě a rozpětí jeho křídel činilo rovněž dva metry. Pteranodon byl větší, měl rozpětí křídel 6 m. Měl bezzubý zobák a živil se především rybami. Dalším relativně velkým zástupcem skupiny pteranodontia je anhanguera. Anhanguera měla rozpětí křídel okolo 4,5 metru a rovněž se živila rybami. Ještě podstatně větší však byl tropeognathus, který měl rozpětí křídel až osm metrů, ale obvykle o něco méně, což ho řadí mezi největší pterosaury, i když není tím úplně největším pterosaurem. Tropeognathus se vyskytoval v Jižní Americe. Menší příbuzný tropeognatha je například ornithocheirus. Do rodu ornithocheirus patřily druhy s rozpětím křídel 2,5 metru, ale byly i druhy tohoto rodu, které měly rozpětí křídel až 5 metrů. Skupina pteranodontia byla velmi úspěšná, ale i přesto před 66 miliony let vyhynula. Stejně jako ostatní pterosauři.


pteranodon:
tropeognathus:
V posledním díle tohoto projektu, který napíši buď zíta nebo někdy příští týden, bude o skupině azhdarchoidea.

ďábel medvědovitý

13. listopadu 2014 v 13:00 | blogplateosaurus |  Savci
český název: ďábel medvědovitý
latinský název: sarcophilus harrisii
průměrná hmotnost: samec: 8 kg, samice: 6 kg
průměrná délka : samec 90 cm, samice : 81 cm
zařazení : savci, vačnatci, australští vačnatci, kunovci, kunovcovití
potrava: vačnatci (hlavně vombati, klokani), ptáci, plazi, žáby, ryby, hmyz, mršiny, ovoce a další rostlinný materiál
nebezpečí: lidé, rakovina tváře
výskyt: Tasmánie

Ďábel medvědovitý je největší současný dravý vačnatec. Vyskytuje se po celé Tasmánii, kde plní úlohu vrcholového predátora. Loví kořist nejrůznější velikosti, od hmyzu přes různé ptáky a plazi až po vombaty a dokonce i klokany. Živí se však také rostlinami. Kořist zabíjí velmi silným skusem, který činí 553 Newtonů a v porovnání síly skusu k velikosti zvířete, je skus čelistí ďábla medvědovitého nejsilnější ze všech savců. Je schopen drtit kosti. Ďábel medvědovitý váží okolo sedmi kilogramů a většinou loví sám, přesto je schopen zabít i třicetikilogramového vombata. Ve srovnání s masožravými savci ze skupiny placentálů je poměrně pomalý a je schopen vyvinout rychlost maximálně 13 km/h. Také má nízké těžiště. Ďábel medvědovitý loví převážně při soumraku a v noci. Podstatnou část jeho jídelníčku tvoří také mršiny. Ďáblové nejsou teritoriální. Březost trvá 21 dnů. Mláďata ďáblů, stejně jako u ostatních vačnatců, se rodí v prakticky embrionálním stádiu. Po narození váží 0,18-0,24 gramu. Poté mládě zaleze do vaku. Po opuštění vaku mládě váží 0,5 kilogramu.
V dnešní době je ďábel medvědovitý klasifikován jako druh ohrožený vyhynutím. Na jeho ohrožení se podílí člověk tím, že nicí jejich přirozené prostředí a také mnoho ďáblů bohužel končí pod koly aut. Avšak největším nebezpečím pro ďábly medvědovité je zhoubný nádor- rakovina tváře, na kterou bohužel každý ďábel medvědovitý, který ji onemocní, zemře, protože není schopen příjmat potravu. V současné době se rakovina tváře u ďáblů medvědovitých rychle šíří, protože je přenosná kousnutím. Zoologové odizolovali zdravé jedince od nemocných. Prozatím naštěstí není hrozba vyhynutí kritická.

Návrat do vody 12: želvy a krokodýli období svrchní křídy

11. listopadu 2014 v 20:19 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Toto je dvanáctá část projektu Návrat do vody od začátku a zároveň pátá od konce. Ještě zbývají čtyři části tohoto projektu. Tentokrát se budu věnovat vývoji želv a krokodýlů v období svrchní křídy.

Návrat do vody 12: želvy a krokodýli na konci období křídy

Želvy se vyvinuly již v triasu, ovšem nepatřily do žádné skupiny dnešních želv. K nejstarším skupinám dnešních želv patří matamatovití, kteří se vyvinuli ve spodní křídě, zhruba před 120 miliony let. O něco mladší jsou mořské želvy, které se vyvinuly před 110 miliony let. Mezi mořské želvy patří karety a kožatky. Kožatka velká je největší želvou současnosti a váží kolem 600 kilogramů, ale výjimečně až k jedné tuně, ale v období křídy existovaly ještě větší želvy. Protostega žila ve svrchní křídě před 83 miliony let, měřila až tři metry. To z ni činí třetí největší želvu všech dob. O tři miliony let později žila v mořích a oceánech největší želva všech dob- archelon. Byl to predátor se silným bezzubým zobákem a zřejmě lovil především medůzy a hlavonožce. Jeho hmotnost se odhaduje na 2,2 tuny. Byl dlouhý až 4 metry a od špičky ploutve ke špičce druhé ploutve měřil až 5 metrů. Archelon stejně jako protostega patří do vyhynulé skupiny s názvem protostegidae. Nejbližší žijící příbuzní této skupiny křídových želv jsou kožatkovití, kam patří dnes již jen kožatka velká. Kožatkovití se objevili před 84 miliony let. Karetovití se na rozdíl od kožatkovitých zřejmě vyvinuli až po vyhynutí neptačích dinosaurů, konkrétně v období paleocénu před 58 miliony let.
Krokodýli nejsou tak starobylí jako želvy a vyvinuli se ve svrchní křídě před 83,5 miliony let. Avšak tvorové jim podobní existovali již od období triasu. Krokodýly rozdělujeme na tři hlavní skupiny, jednou z nich je skupina gavialoidea. Ze současných mezi ně patří gaviál indický a tomistoma úzkohlavá. Gaviálové se specializovali na lov ryb a vznikli v období svrchní křídy. Další skupinou krokodýlů je skupina alligatoroidea, do které patří kajmani a aligátoři. Do skupiny alligatoroidea rovněž patří dva největší krokodýli všech dob- miocénní purrusaurus (více v 15. dílu tohoto projektu) a deinosuchus. Deinosuchus není příliš dobře prozkoumaný a jeho přesná délka není jasná. Nejvíce pravděpodobné je, že byl dlouhý 8-10 metrů, výjimečně až 12 metrů a vážil zhruba 5 tun, ale výjímečně až 8 tun. Deinosuchus byl velmi mohutný a ve srovnání s dnešními krokodýly byl velmi těžký i na to, jak byl dlouhý. Měl neobyčejně silný skus a lovil i dinosaury. Třetí velkou skupinou krokodýlů je skupina crocodyloidea, do níž patří všichni krokodýli, kteří mají české rodové jméno krokodýl. Počátky této skupiny se udály v období svrchní křídy. Jedněmi z jejích nejstarších zástupců jsou prodiplocynodon a brachyuranochampsa. Nejúspěšnější čeledí této skupiny jsou krokodýlovití a ti se objevili v období eocénu. Z krokodýlů se stala nejpokročilejší skupina "plazů".


Příští část věnuji mosasauridům.

Soutěž dinosauria 3. kolo

10. listopadu 2014 v 12:50 | blogplateosaurus |  Soutěže
Pořadí z minulého kola: HAAS : 11,5 bodů
Dinosaurss : 10,5 bodů
Martinoraptor : 8,0 bodu
Správné odpovědi:
1-Ne, protože dinosauři jako pisanosaurus, heterodontosaurus či abrictosaurus a mnozí další, kteří připomínají ornithopody a kdysi mezi ně byli řazeni, k nim nepatří, protože mají jinou stavbu těla, i když na dálku podobnou. Tito dinosauři patří mezi bazální ptakopánvé, ale nepatří do žádné ze tří základních skupin ptakopánvých. Tuhle odpověď měl jeden špatně, ale ostatní dobře.

2- d)Neovenator, protože žil v Evropě před 125 miliony let, stejně jako iguanodon. To, že pyroraptor lovil iguanodona, je jen omylem z jednoho seriálu, ve skutečnosti žil 55 milionů let po iguanodonovi. Allosaurus žil 25 milionů před iguanodonem. Giganotosaurus žil jinde a o 28 milionů let později. Utahraptor žil sice ve stejné době jako iguanodon, ovšem v Severní Americe a iguanodon žil pouze v Evropě. Do rodu iguanodon bylo dříve klasifikováno mnoho jiných rodů ornithopodů, ovšem dnes víme, že iguanodon žil pouze v Evropě a pouze před 126-125 miliony let.

3-Kasuár, tuhle odpověď měli všichni dobře.

4-Gastornis neboli diatryma. Tuhle odpověď měli všichni dobře

5-Skupina "prosauropoda" dnes není vědci používána ze stejného důvodu jako "plazi", "ryby", "iguanodontidae" a mnohé další. Důvod je jednoduchý, protože někteří "prosauropodi", jako například plateosaurus, jsou blíže příbuzní se sauropody, než s jinými "prosauropody", jako například s thecodontosaurem. Odpověď, že je dnes skupina "prosauropoda" považována za synonymum ke skupině plateosauridae, není tak úplná, protože mnoho "prosauropodů" k této skupině nepatří. Nyní je vědci z této skupiny vyřadili a skupina byla použita jako synonymum ke skupině plateosauridae, ovšem to není ten původní důvod.

bonus: Existují jen tři živočichové, kteří nepatřili mezi dinosaury, ale máme důkaz, že požírali neptačí dinosaury(nezáleží na tom, jestli požírali jejich mršiny nebo jestli je lovili). Jsou to: deinosuchus, repenomamus a quetzalcoatlus. Pokud někdo napsal živočichy, které dinosaury možná pojídali, ovšem nejsou o tom důkazy, tak jsem to neuznal. Jeden z vás napsal jednoho pravdivého a čtyři nepravdivé, dostal 0,5 bodu. Další z vás napsal jednoho pravdivého a žadné nepravdivé, dostal jeden bod. Další z vás napsal všechny tři pravdivé a dva nepravdivé, dostal 1,5 bodu.

Soutěž dinosauria 3. kolo

1-Před kolika miliony let žil coelophysis?
2- Co je to za dinosaura?

3- Co je to za dinosaura?
Byl to býložravec, jehož pozůstatky se našly v Číně. Žil v období střední jury před 165 miliony let. Je řazen mezi ptakopánvé dinosaury, podrobněji patří do skupiny thyreophora a ještě podrobněji do skupiny stegosauria. Patří mezi nejstarší členy skupiny stegosauria. Byl dlouhý 4,5 metru.

4- Seřaďte následující dinosaury podle hmotnosti od nejlehčího po nejtěžšího.
anchiornis, brachiosaurus, ceratosaurus, diplodocus, edmontosaurus, velociraptor, ornithomimus, compsognathus

5-Jaký je nejmenší dinosaurus všech dob?

bonus-Napište, jaké zbarvení měli tito dinosauři.
anchiornis, confuciosornis, archaeopteryx, sinosauropteryx, sinornithosaurus a microraptor

Vývoj savčích skupin 4 : šelmy 3 : psovití

9. listopadu 2014 v 10:40 | blogplateosaurus |  Vývoj skupin savců
Šelmy (carnivora) jsou úspěšnou skupinou především dravých savců. Dělí se na psotvárné a kočkotvárné. V tomto a několika dalších dílech se budu věnovat psotvárným. Psotvárné dělíme na tři základní skupiny- amphicyonidae, canidae(psovití), arctoidea(medvědovití, hemicyonidae ploutvonožci, lasicovití, skunk, pandy, medvídkovití). V tomto díle se budu věnovat psovitým (canidae). Psovití jsou úspěšnou skupinou masožravých i všežravých šelem. Nejstarší fosílie psovitých jsou staré 39,7 milionů let, pocházejí tedy z období eocénu. Prohesperocyon je nejstarší dnes známý psovitý. Žil v období eocénu. Nebyl příliš velký, vážil asi něco přes dva kilogramy a rozhodně nepatřil mezi vrcholové predátory. Lovil menší obratlovce, asi do hmotnosti deseti kilogramů. Prohesperocyon již má některé znaky, které jsou typické pro psovité šelmy. Ve stejné době žil i hesperocyon, který dokonce nevážil ani dva kilogramy. Někteří jeho příbuzní, kteří žili o něco později však byli již větší, například ectopocynus, který žil v oligocénu a na počátku miocénu vážil i přes 16 kilogramů, což je již více než u některých dnešních psovitých. První psovití byli zřejmě všežravci. Psovití pocházejí ze Severní Ameriky. Koncem miocénu se již objevují psovití hodně podobní těm dnešním. Například rod canis, do kterého patří například vlci, psi, kojoti nebo šakali, se vyvinul před devíti miliony let. Ve stejné době se objevují i první lišky. V období pliocénu, když se vytvořil pevninský most mezi Jižní a Severní Amerikou, tak se psovití rozšířili i do Jižní Ameriky. Před 1,8 miliony let až před 10 tisíci let se v Severní a Jižní Americe vyskytoval canis dirus, největší psovitý jaký kdy existoval. Vážil až 79 kilogramů a stejně jako jeho dnešní příbuzní lovil ve smečkách. V dnešní době se psovití vyskytují na hodně místech světa, dokonce i v polárních oblastech a patří mezi jednu z nejúspěšnějších skupin šelem.

hesperocyon:
canis dirus:

ornithomimus

8. listopadu 2014 v 10:39 | blogplateosaurus |  Popisy konkrétních rodů
název: ornithomimus
období : svrchní křída před 75,5-66
délka: okolo 4 metrů
hmotnost: v průměru 170 kilogramů
výskyt: Severní Amerika
potrava : všežravec
zařazení: dinosauři, saurischia(plazopánví), theropoda, tetanurae, coelurosauria, maniraptoriformes, ornithomimosauria, ornithomimidae
příbuzné rody: struthiomimus, qiupalong, gallimimus, anserimimus, sinornithomimus, archaeornithomimus


Ornithomimus byl středně velký dinosaurus žijící na konci období křídy. Ornithomimus patří do skupiny theropodů zvané ornithomimosauria. Pravděpodobně se živil hmyzem, ovocem, listy, větvemi, vejci, savci (ti byli v té době až na výjimky drobní) a také ještěry nebo možná i hady. Ornithomimus byl dlouhý až čtyři metry, avšak vážil pouze 170 kilogramů, protože měl velmi lehkou stavbu těla a polovinu jeho délky zabíral ocas. Díky tomu, stejně jako ostatní členové skupiny ornithomimosauria, byl nejrychlejším běžcem mezi dinosaury. Stejné rychlosti jako ornithomimosauridi z dinosaurů v běhu dosahují pouze pštrosi. Jak rychle dokázali ornithomimosauridi běhat není jasné, a také není jasné jestli nejrychlejší dinosauři v běhu jsou oni nebo pštros. Odhady o maximální rychlosti ornithomima se pohybují mezi 60-90 km/h. Ornithomimus díky tomu snadno utekl predátorům, jako byl veliký tyrannosaurus nebo malý dromaeosaurus. Nevíme však, jak dlouho byl ornithomimus schopen tuhle rychlost udržet, pokud jí nebyl schopen udržet dlouho, tak ho predátoři mohli dohonit. Rod ornithomimus existoval posledních 9,5 milionů let éry dinosaurů a před 66 miliony let spolu s většinou dinosaurů vyhynul. Jedinými dinosaury, kteří tohle vymírání přežili jsou ptáci. 66 milionů let po svém vyhynutí, přesněji v roce 1890 byl popsán paleontologem Othnielem Marshem. Ornithomimus se od té doby objevil v některých seriálech včetně Prehistorického parku, kde byl chybně vyobrazen, jako dinosaurus, který měl peří pouze v mládí (ve skutečnosti měl peří po celý život) a také zde byl ukázán jako dinosaurus, který se živil filtrování potravy z vody, což není pravda.

Tereka africká

7. listopadu 2014 v 13:00 | blogplateosaurus |  Plazi
český název: tereka africká neboli pelomedusa africká neboli pelomedúza africká
latinský název: Pelomedusa subrufa
výskyt: subsaharská Afrika, Madagaskar, malá část jihozápadní Asie
délka: až 25 cm
potrava: vegatace, hmyz, ryby, pulci, menší korýši, žižaly, plži a mršiny
čeleď: pelomedusovití neboli terekovití
predátoři: krokodýli

Tereky jsou společně s matamatami nejstarobylejší dnes žijící želvy. Tereka africká je poměrně nevelká, všežravá, sladkovodní želva žijící v Africe. Vyskytuje se především ve stojatých vodách. Tereka žije ve vodě a vodu opouští jen za účelem kladení vajec. Krom toho se na souš vydává za hodně deštivého počasí. Pokud je neobvykle teplé a suché počasí nebo také neobvykle chladné,
tak hibernuje a umí takto strávit i měsíce nebo dokonce několik let. Tereka africká nedokáže strčit hlavu do krunýře. Dospělci jsou dlouzí okolo 25 centimetrů a váží okolo dvou kilogramů. Živí se rostlinami, mršinami a loví menší živočichy. Suchozemské živočichy tereka loví tak, že ho podobně jako krokodýl stáhne pod vodu. Někdy loví tereky ve skupinách a v tomto případě mohou ulovit i menšího ptáka. Terece africké nehrozí vyhynutí.
Několik dalších článků v této rubrice se bude věnovat mořským želvám.

hyneria

6. listopadu 2014 v 13:30 | blogplateosaurus |  Fauna paleozoika
zařazení: strunatci, obratlovci, nozdratí, tetrapodomorpha, tristichopteridae
délka: 2-5 metrů (většinou 3-4 metry)
hmotnost: asi dvě tuny
potrava: masožravec
období: svrchní devon před 360 miliony let
nálezy: Severní Amerika (Pensylvánie)

Hyneria byla velkým, vodním obratlovcem. Tradičně je řazena k rybám, ovšem má mnohem blíže všem suchozemským obratlovcům, než k jakékoli dnešní "rybě". Hyneria patří do skupiny nozdratých, kam patří také latimérie, bahníci a suchozemští obratlovci neboli tetrapodi. Hyneria byla velký dravec, byla dlouhá okolo tří nebo čtyř metrů, maximálně pět metrů. Podobně jako i mnoha jiných pravěkých dravců, bývá i velikost hynerie někdy zveličovaná. Hyneria patřila k vrcholovým predátorům své doby. Ovšem proti největším druhům placodermi rodu dunkleosteus byla poměrně bezbranná. Je možné, že kromě žaber dýchala také plicními vaky. Měla poměrně silné prsní ploutve, a proto je možné, že se dokázala pohybovat i v mělké vodě. Za kořist jí sloužili "ryby", paryby a možná první "obojživelníci". Hyneria vyhynula jeden milion let předtím, než skončilo období devonu.
zub hynerie:

Návrat do vody 11: vývoj skupin ichthyosauria a sauropterygia v období křídy

4. listopadu 2014 v 17:58 | blogplateosaurus |  Návrat do vody
Je tu jedenáctá část projektu Návrat do vody. Projekt Návrat do vody se již pomalu, ale jistě blíží ke konci. Ještě napíši zhruba pět (nebo 4 nebo 6) částí tohoto projektu. Tento projekt, stejně jako projekt Evoluce pterosaurů, bude dokončen do vánoc.

Návrat do vody 11: vývoj skupin ichthyosauria a sauropterygia v období křídy

Plesiosauria je početná skupina sauropterygiů, která žila od svrchního triasu do svrchní křídy. Jedna ze dvou základních skupin této skupiny je skupina pliosauroidea. Pliosauroidi byli dravci, žili po takřka celé období jury a kromě posledních 23 milionů let po celé období křídy. Jedním z největších a zároveň jedním z posledních pliosauridů byl až 10 metrů dlouhý brachauchenius. V rané křídě žil zhruba stejně velký pliosaurid rodu kronosaurus. Velikost kronosaura bývala velmi často nadsazována a v některých knihách a webech, které nepíší odborníci, bývá velmi nadsazována dodnes. Tohle však u pliosauridů není nic neobvyklého. Nejpravděpodobnější je, že kronosaurus byl dlouhý 9-10 metrů. Byl to jeden z vrcholových predátorů svého času a patří mezi největší dosud známé predátory moří a oceánů rané křídy. Pliosauridi byli ve své době vrcholovými predátory, ale jen do doby před zhruba 89 miliony let, kdy přišla změna klimatu a vyhubila poslední pliosauridy. Ale již o několik milionů let předtím se objevila nová skupina velkých predátorů- mosasauridi a ti se stali vrcholovými predátory oceánů svrchní křídy. Ovšem i přesto skupina plesiosauria jako celek v té době nevymřela. Vymřela jen jedna ze dvou skupin této skupiny, druhá skupina- plesiosauroidea vydržela až do úplného konce křídy. I když je pravda, že ve svrchní křídě jich již tolik nebylo jako v rané křídě a v juře. Plesiosauroidi měli malou hlavu a poměrně slabý skus čelistí a proto lovili malé ryby a pro mosasauridy nepředstavovali konkurenci, ale kořist. Avšak do konce křídy přežila jen jedna skupina plesiosauroidů- elasmosauridae. Největší z nich je elasmosaurus, měřil až 14 metrů, vážil přes 2 tuny. Jeho hmotnost se může vůči jeho délce zdát malá, ale velkou část jeho délky tvořil ocas a krk a tělo neměl vůbec mohutné.
Do vody se na počátku triasu vydala také zcela jiná skupina mořských "plazů", skupina ichthyosauria. Zlatý věk skupiny ichthyosauria proběhl v triasu a v juře, zatímco v křídě byli již vzácní a ve svrchní křídě před 90 miliony let tato skupina vymřela. V příští části se budu věnovat krokodýlům a želvám z období svrchní křídy.
kronosaurus:

elasmosaurus:

lev jeskynní

2. listopadu 2014 v 20:46 | blogplateosaurus |  Fauna kenozoika
název: panthera leo spelaea, nebo panthera spelaea
délka: 2,1 metru
hmotnost: 200-300 kilogramů
potrava: predátor
období: střední až pozdní pleistocén
zařazení: savci - šelmy- kočkovití-panthera-leo(lev)?

Lev jeskynní je rodem vyhynulého druhu velké kočkovité šelmy. Není jisté, jestli je lev jeskynní poddruh lva nebo samostatný druh rodu panthera. Průměrný lev jeskynní byl velký jako hodně nadprůměrně velký dnešní lev. Vyskytoval se v Evropě a v Asii. Byl to největší predátor svého času v Eurasii a po člověku byl vrcholovým predátorem. Dosahoval délky okolo 2,1 metru a u ramen byl vysoký 1,2 metru. Lev jeskynní lovil mnoho býložravých savců, jako například různé sudokopytníky, třeba pratury nebo obří pravěké jelenovité rodu megaloceros. Jejich kořistí se také stávali pravěcí koně. Ve smečkách mohli jeskynní lvi lovit medvědy jeskynní. Medvěd jeskynní byl převážně býložravý. Lev jeskynní také lovil mláďata velkých býložravců jako byli mamuti a srstnatí nosorožci, možná ve smečkách mohl ulovit i mladého či zraněného jedince, ale zdravého dospělého běžně velkého mamuta ulovit nemohl. Jo možné, že lev jeskynní lovil ve smečkách, ovšem není to jisté a to co vůbec nevíme je to, jak fungovaly smečky lvů jeskynních. Také se živil mršinami a je pravděpodobné, že často od mršin odháněl vlky či hyeny jeskynní. I když smečka hyen jeskynních by jednoho nebo několik lvů jeskynních odehnala. Lev jeskynní byl občas loven lidmi. Vyhynutí lva jeskynního zřejmě způsobila změna klimatu nebo lidé. V posledních letech se rozmáhá teorie, která vysvětluje vyhynutí velkých pleistocéních savců epidemií nějaké nemoci. Je také možné, že jsou pravdivé dvě teorie nebo dokonce všechny.

Vývoj savčích skupin 4 : šelmy 2 : amphicyonidae

2. listopadu 2014 v 10:35 | blogplateosaurus |  Vývoj skupin savců
Šelmy jsou úspěšnou skupinou především dravých savců. Dělí se na psotvárné a kočkotvárné. V tomto a několika dalších dílech se budu věnovat psotvárným. Psotvárné dělíme na tři základní skupiny- amphicyonidae, canidae(psovití), arctoidea(medvědovití, hemicyonidae ploutvonožci, lasicovití, skunk, pandy, medvídkovití). Amphicyonidae je úspěšná skupina psotvárných šelem. Nejstarší fosílie členů skupiny amphicyonidae jsou staré 46 milionů let a pocházejí z období eocénu. Naopak poslední amphicyonidi vymřeli před 1,8 miliony let, tedy na samém konci pliocénu. Tato skupina se vyskytovala v Evropě, Severní Americe, Africe a v Asii. Mezi amphicyonidy patří tvorové různých velikostí, nejmenší vážili zhruba 5 kilogramů a největší až 600 kilogramů. Dnes známe okolo 35 členů skupiny amphicyonidae a v budoucnu budou takřka jistě objevováni další členové této skupiny. Amphicyonidi se pravděpodobně živili výhradně masem. Menší druhy jako cynodictis lovili hlodavce a další drobné savce a také možná ještěry a další obratlovce a možná i hmyz a jiné "bezobratlé". Zatímco ti velcí byli vrcholoví predátoři svého času a lovili velké býložravé savce, například pravěké koňovité, velbloudovité, přežvýkavce a další velké býložravce. Lovili také mláďata těch největších býložravců, ale v dospělosti na ně byli příliš velcí, než aby je ulovili. Největší rozkvět amphicyonidů se odehrál v období miocénu. Nejznámějším z amphicyonidů je rod amphicyon. Známe již šest druhů rodu amphicyon a různé druhy byly různých velikostí. Některé vzorky, které však možná patří mladým jedincům, ukazují hmotnost 84,2 kilogramu, jiné fosílie dokazují hmotnost některých druhů tohoto rodu až na 600 kilogramů. Patří tak mezi největší amphicyonidy. Tato čeleď vymřela v době, kdy již žil rod homo(člověk). Vymření amphicyonidů je záhadou, ale je možné, že vymřeli kvůli změně klimatu, ovšem ještě dříve přežili mnohem větší změny klimatu. Lidé vyhynutí těchto šelem také nemohli způsobit, protože v té době ještě nebyla populace lidí velká a ještě nedokázali lovit tak velká zvířata a vztahy mezi lidmi a amphicyonidy byly spíše opačné. Je také možné, že za jejich vyhynutím stály jiné šelmy, ty které žijí dnes, ale není to jisté. Psovitým se budu věnovat v další části, jelikož je to jiná skupina psotvárných šelem.


amphicyon: