Geologická období

trias

22. září 2014 v 20:08 | blogplateosaurus
úvod + podnebí a kontinenty
Období triasu začalo zhruba před 252 a skončilo před 201 miliony let. Trias je velice významné geologické období. Začal vymíráním na konci permu, kdy většina živočichů vyhynula a vymíraly i celé skupiny. V triasu se život vzpamatovával a vznikaly nové skupiny živočichů, mnohé z nich na konci triasu vymizely, mnohým se však dařilo i v následujícíh obdobích. V triasu byly všechny kontinenty spojeny do Pangey. Pangea se táhla od pólu k pólu. Kyslíku pravděpodobně bylo o 20 % méně než dnes, i když někteří vědci si myslí, že kyslíku bylo dokonce o polovinu méně než dnes. Teploty byly stálé a vysoké. Krytosemenné rostliny bychom v triasu marně hledali. Místo nich se zde dařilo kapradinám, plavuním a především cykasům a jehličnanům.
therapsidi
Permské vymírání způsobilo vyhynutí mnoha skupin therapsidů, ale ne všech. Přežila například skupina jménem dicynodontia. Těmto býložravcům se v triasu dobře dařilo, někteří byli velcí, jiní zase drobní. K malým druhům patří lystrosaurus, který byl metr dlouhý a žil po celé Pangee, tedy všude, kde byla souš. Lystrosaurus žil již na konci permu před 255 miliony let, ale v permu byl jen jedním z mnoha rodů. V raném triasu po hromadném vymírání byl jedním z mála rodů, který vymírání přežil a byl to nejpočetnější suchozemský obratlovec raného triasu. Jedna z teorií říká, že byl tak úspěšný proto, že měl dokonalé plíce, protože na počátku triasu možná bylo velice málo kyslíku. Druhá teorie říká, že byl tak úspěšný, protože hrabal nory, nebo dokonce že žil trvale pod zemí. Lystrosaurovi se dařilo do doby před 241 miliony let, kdy vyhynul. Lystrosaurus existoval 14 milionů let, což z něj činí jednoho z nejdéle existujících suchozemských obratlovců. Před 216 miliony let žil jeden z největších dicynodontidů - placerias s hmotností okolo jedné, podle některých teorií až dvou tun. Tento býložravec měl veliké kly sloužící k vyhrabávání hliz a k obraně, díky klům a obří velikosti se dospělý, zdravý placerias stával kořistí (pokud vůbec) jen málokdy. Jiní therapsidi byli masožraví, včetně skupiny therocephalia. Tito nevelcí, možná osrstění, jedovatí predátoři byli blízce příbuzní se savci. Jedna skupina therapsidů se stala mnohem, mnohem úspěšnější, tou skupinou jsou cynodonti. Původně to byli masožravci a vznikli v permu. Nejen savci, ale i ostatní cynodonti pravděpodobně byli teplokrevní a možná měli srst. Největší z nesavčích cynodontů je cynognathus. Cynognathus byl poměrně rozšířeným druhem žijícím ve středním triasu. Měl velké ostré zuby. Na délku měřil jeden metr, byl velký jako statnější vlk. Se svou hmotností do 70 kilogramů byl cynognathus schopen ulovit minimálně některé z prvotních dinosaurů. Cynognathus však nebyl přímý předchůdce savců. Přímým předchůdcem savců byl mnohem, mnohem menší adelobasileus, který je jedním z prvních členů skupiny mammaliamorpha, do které kromě savců patří i jejich nejbližší příbuzní jako morganucodon a adelobasileus. Ve skutečnosti to ještě nebyli savci a v triasu savci ještě nevznikli. Savci vznikli až ve spodní juře, zhruba před 175 miliony let.
shora dolů : placerias, cynognathus a adelobasileus
vznik nových skupin
V triasu se objevilo mnoho nových skupin živočichů - žáby, želvy, pterosauři, crocodylomorphové, ichtyosauři, plesiosauria, nothosauři, placodonti, dinosauři, mammaliamorpha a mnohé další. Nejstarší dosud známá žába je triadobatrachus, žila v raném triasu před 250 miliony let, tedy dva miliony let po hromadném vymírání a měřila 10 centimetrů. Také vzniklo mnoho skupin plazů. Odontochelys je nejstarší známá želva, žila před 220 miliony let v pozdním triasu. Byla to vodní želva. Současné želvy moc nepřípomíná, neměla příliš pevný krunýř, měla zuby a má mnoho dalších odlišností. Mnohem "modernější" želvou je proganochelys, která žila před 210 miliony let, měla pevný krunýř, který pokrýval záda i břicho. Nejstarší pterosauři žili před 228 miliony let a patří do rodů preondactylus a carniadactylus. Oba dva rody žily v Evropě. Také skupina ichthyosauria (česky ichtyosauři) vznikla v triasu, tedy před 245 miliony let. Nejstarší dosud známý ichtyosaurid je quasianosteosaurus, bohužel však není dobře prozkoumaný a mnoho se o něm neví. Pokročilejší byl metrový mixosaurus ze středního triasu. Se svou délkou jeden metr patřil k menším druhům. V triasu žili ti největší ichtyosauři ze všech, ti největší dorůstali obrovských rozměrů. Jedním z největších byl se svou délkou okolo 16 metrů shonisaurus, ještě větší byl shastasaurus s délkou 21 metrů. Ichtyosauři se živili rybami a hlavonožci.
mixosaurus:
počátky skupiny sauropterygia
Sauropterygia je velice úspěšná skupina. Objevila se v triasu. Řadíme do ní placodonty, nothosaury a skupinu
pistosauroidea (mezi tuto skupinu patří skupina plesiosauroidea a bazální rody). Všechny tři skupiny vznikly v triasu. Placodonti byli zpočátku bez brnění, ale postupně získali krunýř a silný bezzubý zobák. Je překvapivé, že krunýř a bezzubé čelisti se u placodontů a želv vyvinuly nezávisle na sobě. Placodonti žili v mělkých mořích a živili se mlži. Nejznámějšími placodonty jsou rody henodus, placodus a placochelys. Nothosaurům se v triasu rovněž dobře dařilo a žili pouze v triasu, protože na konci triasu vyhynuli, stejné to bylo i u placodontů. Nothosauři se živili rybami. Příbuzná nothosaurům je skupina pachypleurosauria, tito velice drobní mořští plazi měřili dvacet centimetrů a živili se menšími druhy ryb, ale končili v žaludcích větších, dravých ryb. Nothosauři byli větší, ale ti nejmenší byli také velice malí, jako například 60 centimetrů dlouhý lariosaurus. Jiné druhy jako například nothosaurus, měří okolo tří metrů. Mnohem úspěšnější skupinou je skupina pistosauroidea, která vznikla na počátku triasu a vyhynula na konci křídy, tedy ve stejné době jako vyhynula většina skupin dinosaurů (až na ptáky). Jeden z nejranějších pistosauroidů je corosaurus, který žil dříve než první dinosauři. Skupina plesiosauria se objevuje před 203 miliony let a patří do ní pliosauři a plesiosauři. Skupina plesiosauria je jedinou skupinou sauropterygiů, která přežila konec triasu.
shora dolů : henodus, nothosaurus, corosaurus
podivní tvorové
Archosauromorpha je velká skupina obratlovců, do které v současnosti patří jen krokodýli a ptáci. V pravěku a to zejména v triasu do ní patřila spousta skupin. Jedním z těchto podivných tvorů je tanystropheus. Tanystropheus měřil šest metrů, ale velkou část jeho těla tvořil ocas a krk. Nevíme, kde tanystropheus přesně žil, ale je možné že na pobřeží. Další skupinou archosauromorphů je skupina rhynchosauria, byli to středně velcí býložraví plazi. Nejúspěšnější skupinou archosauromorphů je skupina archosauriformes, do které mimo jiné patří také archosauři. Mezi bazální členy skupiny archosauriformes patří například euparkeria, která lovila menší obratlovce a větší hmyz a byla schopna běhat po dvou. Euparkeria není předchůdcem archosaurů a tudíž ani dinosaurů. Dalším členem skupiny archosauriformes který zároveň nepatří mezi archosaury, je erythrosuchus. Je to hrozivý až pět metrů dlouhý dravec, který je rovněž postranní vývojovou linií archosauromorphů. Nejúspěšnější však byli archosauři a o nich bude o kousek dál.
shora dolů : tanystropheus, euparkeria
crurotarsi
V triasu se objevili archosauři. Archosaury dělíme na dvě skupiny - crurotarsi a ornithodira. V triasu byli úspěšnější
crurotarsi. Jedinými dnes žijícími crurotarsi jsou krokodýli, v pravěku jich však žilo mnohem více. Patří mezi ně například skupina aetosauria, která žila ve svrchním triasu. Byli to obrnění býložravci. Nejznámější z nich je desmatosuchus, býložravec 5 metrů dlouhý a 1,5 metru vysoký měl velké ostny sloužící na obranu. Další skupinou crurotarsů je skupina ornithosuchidae. Nejznámějším ornithosuchidem je ornithosuchus, čtyřmetrový predátor s ostrými zuby. Další čeledí je čeleď rauisuchidae, jejíž členové byli vrcholoví predátoři triasu. Patřily mezi ně rody jako teratosaurus a postosuchus, druhý jmenovaný měřil čtyři metry. Ovšem mnohem větší než severoamerický postosuchus byl jihoamerický saurosuchus s délkou 6-9 metrů. Saurosuchus je bezesporu nejděsivější suchozemský predátor období triasu. Saurosuchus mimo jiné lovil nejstarší dinosaury. Jedinou šancí na přežití jakéhokoliv z nejstarších dinosaurů byl při setkání se saurosuchem útěk.
shora dolů : desmatosuchus, ornithosuchus a saurosuchus
předchůdci dinosaurů
Velmi úspěšnou skupinou živočichů je skupina dinosauromorpha, do které patří dinosauři a jejich nejbližší příbuzní. Dinosauromorphové se objevili před 245 miliony let a velmi se jim daří dodnes. Jedním z nich je lagosuchus, který žil ve středním triasu a proto nebyl přímý předchůdce dinosaurů. O něco dříve žil lagerpeton, který mohl být předchůdcem dinosaurů. V roce 2003 byl v Polsku nedaleko města Opole nalezen tvor, který byl velice blízce příbuzný dinosaurů. Byl pojmenován silesaurus, měřil 2,5 metru a byl stavěn pro rychlost. Nohy má stavěné pod tělem, což je již znak dinosaurů.
silesaurus:
Dinosauři
Dinosauři se vyvinuli v triasu. V triasu ještě dinosauři nebyli dominantními suchozemskými živočichy. Jeden z nejstarších dinosaurů je eoraptor. Tento metr dlouhý možná všežravý dinosaurus se musel mít neustále na pozoru, protože ho nelovili jen příbuzní krokodýlů, ale zřejmě i předchůdci savců. Ve stejné době žil i mnohem pokročilejší herrerasaurus, který pravděpodobně patřil mezi theropody. Byl to predátor dlouhý okolo čtyř metrů a vážící 200 kilogramů. Přesto i on se stával kořistí krokodýlům příbuzných, obrovských predátorů. Kořistí herrerasaura se stával také nejranější dosud známý ptakopánvý dinosaurus - pisanosaurus, býložravec o délce jednoho metru. Postupně se objevila také skupina sauropodomorpha. Nejranější sauropodomorphové jako saturnalie byli drobní tvorové o délce 1,5 metru. Mnozí triasoví sauropodomorphové se stali obry, jako byl plateosaurus. Plateosaurus patřil mezi první obrovské dinosaury (i když jeho jurští a především křídoví potomci byli mnohem větší), vážil až čtyři tuny a dlouhý byl až deset metrů. Tento obrovský evropský býložravec je znám z více než sta fosilních nálezů a tak patří mezi pro vědu nejlépe známé dinosaury. Ve stejné době žil v Evropě středně velký predátor liliensternus. Dinosauři v triasu ještě nebyli dominantní suchozemští živočichové, ale na konci triasu potkala svět globální katastrofa a crurotarsi (kromě crocodylomorphů) vyhynuli. V juře a v křídě dinosauři dominovali všem suchozemským ekosystémům.
zleva doprava : herrerasaurus, plateosaurus

Perm

16. srpna 2014 v 10:23 | blogplateosaurus
Podnebí a kontinenty
V permu existoval jediný kontinent- Pangea. Okolo tohoto obrovského kontinentu byl obrovský oceán- Panthalassa. Dalšími, podstatně menšími oceány byly- Paleotethys a Tethys. V permu nebylo sice tolik kyslíku jako v karbonu, ale bylo ho mnohem více než dnes. Klima bylo různé v různých částech planety. Velkou část země tvořila velice suchá území, další velkou část planety tvořily rozsáhlé lesy, kde bylo vlhko.
obojživelníci
Přestože v permu ještě nežili žáby, mloci a ani cecílie, tak se velice dařilo obojživelníkům. Například eryops měřil 2 metry a žil především ve vodě. Mnoho tehdejších obojživelníků mělo pancíře. Obojživelníci s pancířem vedli obojživelný či suchozemský život. Jedním z menších pancéřnatých obojživelníků byl 40 centimetrů dlouhý cacops. Žil ve vodě i na souši. Mnoho permských obojživelníků náleželo do skupiny reptilomorpha. Tito obojživelníci měli blíže plazům, ptákům a savcům, než k dnešním obojživelníkům. Plazi, ptáci i savci také patří do skupiny reptilomorpha. Tito obojživelníci však nebyli předchůdci plazů, ale byli vedlejší vývojovou větví reptilomorphů, protože plazi se objevili již v karbonu. Tito objživelníci také připomínali plazi a žili především na souši. Do této skupiny patřila také seymouria. Nejznámějším obojživelníkem ze skupiny reptilomorpha byl diadectes. Nejzvláštnější na něm je to, že se živil rostlinami, což mezi dnešími obojživelníky nenajdeme. Diadectes byl mohutný tvor o délce 3 metry. Dlouho si paleontologové mysleli, že to byl plaz. Plaz to sice nebyl, ale je s nimi blízce příbuzný.
Diadectes:

plazi
V permském období dosáhli plazi ze skupiny parareptilia svého největšího rozmachu. Do této skupiny patřili první plazi, kteří se vrátili do vody. Mesosauridi žili v raném permu. Mesosaurus je nejznámějším přislušníkem této čeledě. Jeho potravou byly ryby. Většina parareptilanů se vyvíjela na souši. Jedním z těchto primitivních plazů je milleretta. Měřila 60 cm a byla rychlým a mrštným lovcem hmyzu. Žila ve svrchním permu. Díky své rychlosti mohla včas uniknou před velkými predátory. Úspěšnost skupiny parareptilia dokazuje velikost některých druhů. Zástupci čeledě pareiasauridae byli jedni z největších tvorů své doby a žili po celé Pangee. Je překvapivé, že existovali jen zhruba pět milionů let. Byli to obrnění a podsadití býložravci, měli krátké krky. Jedním ze zástupců této skupiny je scutosaurus. Také pokročilejší plazi, tedy diapsidi se vyvíjeli. Někteří z diapsidů se stali prvními obratlovci, kteří dokázali létat. Nebyl to však aktivní let, ale jen plachtění ze stromu na strom. Tento tvor byl nalezen na Madagaskaru a jmenuje se coelurosauravus. Přesto, že dokázal plachtit, tak to nebyl přímý předchůdce pterosaurů, kteří se objevili až v triasu.
shora dolů : milleretta, mesosaurus, scutosaurus a coelurosauravus

pelykosauři
Pelykosauři jsou obecně považováni za plazy, přestože mají nesrovnatelně blíže k savcům. Jednou z nejúspěšnějších čeledí je čeleď ophiacodontidae. Byli to ti vývojově nejprimitivnější synapsidi, protože se objevili již v karbonu. Ještě obávanějším tvorem spodního permu byl varanops. Byl to jeden z tehdejších vrcholových predátorů. Casea byla na rozdíl od svých příbuzných býložravec, žila ve svrchním permu a byla dlouhá přes jeden metr. Třímetrový býložravec edaphosaurus byl největším tvorem své doby. Žil již od karbonu před 300 miliony let, až do permu před 275 miliony let. Bezesporu nejúspěšnější skupinou synapsidů je skupina sphenacodontia. Objevila se v karbonu před 305 miliony let a i v dnešní době se jí velice daří. Do této skupiny totiž patří také pokročilejší synapsidi- therapsidi (včetně savců). Ti ze skupiny sphenacodontia, kteří nebyli therapsidy, byli vrcholovými predátory své doby. Dimetrodon byl největší predátor své doby, na délku měl přes tři metry. Na zádech měl plachtu na zahřívání. To dokazuje, že i když byl příbuzný se savci, tak si ještě nedokázal udržovat stálou tělesnou teplotu. Takřka určitě svá mláďata nekrmil mateřským mlékem a nohy měl vybočené do stran. Přestože patří mezi pelykosaury, tak má blíže k therapsidům než k edaphosaurovi. Nejúspěšnější skupinou sphenacodontidů jsou therapsidi.
dimetrodon:

therapsidi
Nejúspěšnější skupinou synapsidů jsou therapsidi. Vznikli před 275 miliony let a dodnes se therapsidům daří. Někdy se therapsidům říká savcovití plazi, to je ale výraz nesprávný. Ve skutečnosti mezi therapsidy patří savci a mnoho dalších skupin, které jsou příbuzní se savci. Jedněmi z nejprimitivnějších therapsidů jsou dinocephalové. Mezi ně patřili skuteční obři jako například moschops. Byl to obrovský býložravec. Měl zpevněnou lebku, aby vydržela kruté souboje samců o samice. Dalším z býložravých dinocephalů je estemmenosuchus, který měl na hlavě podivné růžky. Mezi dinocephaly patřili také predátoři, ale nejobávanější predátoři své doby patřili do jiné, savcům mnohem podobnější skupiny therapsidů. Patřili do skupiny gorgonopsia. Tato skupina žila ve středním a svrchním permu, přičemž na konci permu vymizela. Do této skupiny patřili predátoři. Jedním z největších byla inostrancevia. Se svou třímetrovou délkou a obrovskými zuby byla velice obávaným predátorem, před kterým si žádný tehdejší býložravec nemohl být jist životem. Ve svrchním permu se objevuje skupina therapsidů- cynodontia. Tito tvorové pravděpodobně byli pokrytí srstí a byli teplokrevní. Jedním z nejstarších známých cynodontů je procynosuchus, který žil obojživelným způsobem života.
procynosuchus:

Hromadné vymírání
Na konci permu se odehrálo největší hromadné vymírání, jaké kdy tato planeta poznala. Pravděpodobně bylo způsobeno sopečnými erupcemi, které následně vyvolaly obrovský vzestup globální teploty. Vyhynuli obrnění pareiasauriadi, pelykosauři, draví gorgonopsiani, trilobiti, acanthodii a mnoho dalších skupin. Vyhynulo zhruba 90% všech živočichů. Pak nastalo období triasu a vyhynulé živočichy nahradily nové skupiny, jako například dicynodonti a archosauři. Tyto skupiny sice existovaly i v permu, ale žily ve stínu jiných skupin.

Karbon

11. srpna 2014 v 11:35 | blogplateosaurus
Podnebí a kontinenty
V karbonu bylo velice mnoho deštných pralesů. Rostlin bylo jako nikdy v historii této planety. To ovlivňovalo složení atmosféry. Zatímco dnes je 21% kyslíku, v karbonu bylo 35% kyslíku. Takřka všude na souši bylo horko a vysoká vlhkost. Jen póly byly zmrzlé. Největší kontinent byla Gondwana, rozkládala se na jižní poloukouli. Severněji byly menší kontinenty. Později se všechny kontinenty spojily v jeden kontinent- Pangeu.
Oceány
Na konci devonu bylo rozsáhlé hromadné vymírání. Způsobilo velké změny u členovců. Starší typy členovců jakými byli trilobiti a kyjonožci v karbonu přežívali, ale v karbonu žilo mnohem méně druhů z těchto skupin než v předchozích obdobích. V karbonu a permu existoval jen jediný řád trilobitů- proetida. Jejich místo nahrazují korýši, kterým se daří dodnes. V karbonu se objevil nový řád plžů- plicnatí. Také u obratlovců jsou na rozhraní devon/karbon velké změny. Na konci devonu vymírá skupina vodních obratlovců, která byla v devonu velice úspěšná- placodermi. Na konci devonu vyhynulo velice mnoho druhů žraloků a acanthodiů. Žraloci ustoupili a stali se vzácnými. Až v jurském období začne velký rozmach žraloků, který trvá dodnes. Místo starších obratlovců nahradí pravé ryby. Ty se objevily již v siluru, ale až v karbonu se stávají dominantní skupinou moří a oceánů.
platysomus- jedna z karbonských ryb
Obrovší suchozemští členovci
Obrovské množství kyslíku přispělo k vývoji členovců. Zatímco dnes jsou suchozemští členovci malí, tak v karbonu tomu bylo jinak. Arthropleura byla příbuzná dnešních stonožek a mnohonožek, ale v jednom se od nich výrazně lišila. Na délku měřila okolo dvou metrů. Přestože si s tím ani paleontologové nejsou na 100% jisti, tak je pravděpodobné, že se živila rostlinami. V karbonských bažinách o potravu rozhodně neměla nouzi. Je to vůbec největší dosud známý suchozemský členovec.
Další skupinou členovců je létavý hmyz. V karbonském období dosahoval hmyz mnohem větší velikosti než dnes. Bojophlebia byla jepice o rozpětí křídel 50 cm. Stejně jako u dnešních jepic žila většinu času pod vodou jako larva a křídla jí narostla těsně před koncem jejího života. Je pravděpodobné, že stejně jak její dnešní příbuzní v dospělosti nepřijímala potravu. Bojophlebia byla nalezena na území České republiky. Dalším hmyzem z té doby je meganeura- obří vážka s rozpětím křídel 75 cm. Podobně jako současné vážky byla meganeura obávaný predátor. Dokázala ulovit většinu tehdejšího hmyzu a pravděpodobně i menší obojživelníky.

Obojživelníci
Obojživelníci se objevili již v devonu, ale až v karbonu dosáhli obrovského rozmachu. Výhodou pro obojživelníky bylo vlhko. Někteří obojživelníci byli obrovští, jako například eogyrinus. Měřil čtyři a půl metru na délku a byl vrcholovým predátorem. Všichni obojživelníci jsou masožraví a karbonští nebyli výjimkou. Crassigyrinus měřil dva metry. U mnohých karbonských obojživelníků dochází ke zkracování končetin. Například crassigyrinus měl končetiny velice krátké, protože žil ve vodě a končetiny ve vodě překážejí a je výhodnější je nemít. Například phlegethontia končetiny neměla. Díky absenci končetin plavala rychleji než jiní obojživelníci. Na délku měřila metr a její fosílie byly nalezeny také v České republice.
phlegethontia:

Obratlovci plně přizpůsobení životu na souši
Obojživelníci jsou vázáni na vodu. Svá vajíčka musejí klást do vody nebo do velice vlhkého prostředí. Ani dospělci se nemohou příliš vzdalovat od vody, protože pokud vyschnou, tak uhynou. V karbonu se objevuje nová skupina obratlovců, která již na vodu vázaná není - amniotes. Do této skupiny patří plazi, ptáci a savci. Jediné, čím jsou zástupci této skupiny vázáni na vodu je to, že musejí pít. Již v karbonu, zhruba ve stejnou dobu se objevily obě dvě hlavní vývojové větve- sauropsida (skupina do které spadají plazi a ptáci) a synapsida (savci a jejich příbuzní, kteří jsou někdy nesprávně označovaní jako savcovití plazi). Jedním z prvních sauropsidů byl hylonomus. Měřil na délku 20 cm a živil se menším hmyzem, přičemž větší hmyz ho mohl ulovit. Na konci karbonu a začátku permu žil synapsid jménem edaphosaurus. Tento býložravec měřil 3 metry a byl to vůbec první velký skutečně suchozemský obratlovec.

hylonomus:

edaphosaurus:

devon

12. července 2014 v 9:43 | blogplateosaurus

devon

před 416-360 miliony let

Věk rybovitých obratlovců

Bylo to již v siluru, kdy se objevili první čelistnatí obratlovci, avšak v devonu dosáhli obrovského rozmachu. Většina z nich byli rybovití obratlovci. Paryby se od vývojové větve vedoucí k rybám a čtyřnožcům oddělily brzy. V devonu se objevují žraloci, jako je např. stethacanthus. Žraloci, kteří se podobají současným žralokům se však objevují až v triasu. Paryby však nemají kosti, mají totiž chrupavčitou kostru. To odlišuje paryby od ryb, protože každá paprskoploutvá ryba má kosti až na několik výjimek. Mezi chrupavčité paprskoploutvé ryby patří jen jeseteři a bichiři. V devonu žily i další typy vodních obratlovců. Byli to v minulém článku již zmínění acanthodii a také placodermi.
stethacanthus:

Placodermi

Placodermi nejsou ryby, ale jim příbuzní vodní obratlovci. Základním znakem placoderm je pancíř. Placodermi byli dominantními tvory devonských oceánů, řek a jezer. Bothriolepis byl ze všech nejobrněnější. Mezi placodermi však patřili i velcí predátoři a pro některé je to slabý výraz. Dunkleosteus byl až deset metrů dlouhý a kořist jediným stiskem rozkousl vejpůl. Rozhodně patří mezi top pět zvířat všech dob s nejsilnějším stiskem.
dunkleosteus:

Souš

V siluru souš osídlily první nízké rostliny, ale v devonu se poprvé v historii rozrostly lesy a vytvořil se dostatek humusu. Mnoho skupin bezobratlých kolonizovalo souš již v siluru. V devonu se na souš přemisťovali další bezobratlí. Předchůdci prvních obojživelníků žili v mořích a stávali se kořistí. Až ve středním devonu některé druhy ryb získaly plíce, silné končetiny a dokázaly se přes souš přemístit do jiné tůňky. Nejznámější z těchto ryb je tiktaalik.
Tiktaalik dýchal plícemi i žábrami. Tiktaalik nebo nějaký jeho blízký příbuzný je předkem prvních obojživelníků. Obratlovci se vydali na souš, protože v mořích vládli obří dravci a na souši bylo tolik lákavé potravy (štíři, stonožky, mnohonožky, první hmyz). První obojživelníci lovili také ve vodě, protože tam žily ruzné ryby.
tiktaalik:

silur

10. července 2014 v 9:30 | blogplateosaurus

Po měsíci píši článek do rubriky geologická období

Silur

před 443 - 416 miliony let.

Vzpamatování

Na konci ordoviku bylo hromadné vymírání, při kterém pravděpodobně vyhynulo více než 60% všeho živého. Vyhynulo mnoho trilobitů. V silurském období nebyli trilobiti již tak hojní, ale měli mnoho tvarů a velikostí. V evoluci obratlovců způsobilo silurské období velké změny. Z bezčelistnatých filtrátorů se stali čelistnatci. Ti byli také naši předchůdci. Jedním ze silurských čelistnatců je climatius. Tehdy žili také bezčelistnatci,jako např. cephalaspis. Rozšířená fáma je, že cephalaspis byl předchůdcem prvních obojživelníků, protože tehdy žili čelistnatci, tak jde o holý nesmysl. Tato fáma vznikla dokumentem Putování s pravěkými monstry. Souš však byla neobyvatelná.
climatius:


Život na souši

Poušť rozpálená na velice vysoké teploty, žádný živočich, žádná rostlina, to je charakteristika silurské souše. Zatímco moře kypěla životem, žili tam velcí predátoři, menší tvorové každou chvíli čelili velikému nebezpečí. Cesta do bezpečí je jen jedna. Na souši, v blízkosti pobřeží začaly vyrůstat první nízké rostliny. Byly jen kousek od moře, ale tak mohly poskytovat potravu býložravcům. První na souš vyrazili býložravci. Museli řešit obtížný problém - dýchání. Dalším problémem bylo, jak nevyschnout. Avšak některým živočichům se to podařilo. Býložravci jako mnohonožky spásali první rostliny. Za býložravci táhli masožravci jako např. stonožky a štíři.

Dominance členovců

Mezi prvními, co dorazili na souš, byli členovci, ti co zůstali v oceánu, vládli oceánům. Vrcholovými predátory byli kyjonožci. Byli to příbuzní ostrorepů, i když napohled spíše připomínali štíra. Někteří byli obrovští. Pterygotus je největší známý členovec jaký kdy žil. Měřil až tři metry. Svou kořist rozdrtil klepety.

Ordovik

9. června 2014 v 19:47 | blogplateosaurus

Ordovik




Před : 490 - 435 miliony lety

Nejhojnější skupiny : trilobiti , graptoliti

Život : téměř jen v moři

Naši předchůdci : bezčelistnatci



Ordovik je druhým obdobím prvohor . Život existoval především v oceánu. Podobně jako v kambriu převládali členovci trilobiti a polostrunatci graptoliti . Samozřejmě byli nesmírně hojní ostnokožci , hojnější než dnes . Vrcholoví predátoři patřili mezi hlavonožce a kyjonožce .



Mocní predátoři


Nejmocnějšími tvory ordoviku byli orthoconi , většinou nebyli zvlášť velcí , ale někteří mohli měřit až 8 metrů . Patřili do skupiny hlavonožců se schránkou . Jediným současným hlavonožcem se schránkou je loděnka hlubinná . Ostatní hlavonožci schránku nemají . Orthoconi byli příbuzní s loděnkou , ale mnohokrát větší .Měli silná chapadla , která drtila schránky . Byli to vrcholoví predátoři tehdejší doby . Byli tu také kyjonožci . Připomínají štíra , ale jsou příbuzní s ostrorepy . Měřili až jeden metr , přičemž v siluru dorostli ještě větší velikosti .




Obratlovci



Arandaspis je nejznámějším ordovickým obratlovcem . Patřil mezi bezčelistnatce . Potravu filtroval otvorem podobným ústům . Nebyl to příliš dobrý plavec . Žil na korálových útesech . Byl chutným soustem pro mnoho predátorů . Obratlovci nebyli v té době dominantními tvory . To ani v siluru .


Hromadné vymírání



Na konci ordoviku bylo první z velké pětky hromadných vymírání . Ví se , že se v té době výrazně ochladilo . Co ochlazení způsobilo , to nikdo neví . Existují teorie , že výbuchy supervulkánů , či výbuch supernovy v naší galaxii anebo něco úplně jiného . Kolik procent druhů vyhynulo se také neví s jistotou . Fauna , která se po hromadném vymírání vyvinula , se překvapivě podobá té ordovické .

Kambrium

7. června 2014 v 10:01 | blogplateosaurus

Kambrium




Kambrium je prvním obdobím prvohor .Bylo velkým mezníkem dějin . Objevili se totiž dravci . Začalo se lovit . Objevily se oči . V tomto období byli živočichové výhradně mořští a velmi zvláštní . Jen málo živočichů z tohoto období připomíná něco, co najdeme v současné době . V té době již existovaly korálové útesy , na kterých bujel život . Největším kontinentem byla Gondwana , která se rozkládala na velké části jižní polokoule .





Dominantní členovci : V Kambriu dominovali členovci . Velmi úspěšní byli zástupci jedné skupiny. Byli to trilobiti .Většinou se pohybovali po mořském dně , některé druhy i plavaly . Trilobiti za svůj úspěch vděčí především dvěma věcem . Měli výborný zrak , byli to první tvorové s dokonalým zrakem . Měli ho výrazně lepší než člověk . Dalším plusem byla vnější kostra - exoskelet . Trilobiti jsou obecně velmi známí . To se však o jiných kambrických členovcích říci nedá . Někteří nebyli příliš velcí . Opabinia byla okolo čtyř cm dlouhá , ale měla pět očí . Měla jakýsi chobot na chytání potravy . Opabinia tedy mohla včas zjistit o predátorovi . Hallucigenia byla rovněž drobná . Měla nohy pro pohyb na dně a velké ostny na hřbetě , aby se uchránila útoku .Tím nebezpečím byl anomalocaris - první velký predátor planety Země . Měřil 60 cm , čínský druh i jeden a půl metru . V tehdejších mořích byl bezkonkurenčním predátorem.


anomalocaris:


Velký objev : Z Kambria jsou nejvýznamnější naleziště v Kanadě a jižní Číně . Byli tam nacházeni živočichové bez vnitřní opory těla . Byli to bezobratlí . Až na několik výjimek . Ani pikaia neměla páteř . Měla jen její náznak - strunu hřbetní . Živočichové se strunou hřbetní žijí i v současné době . Patří mezi ně pláštěnci a bezlebeční . Vypadají velmi primitivně a primitivní jsou , je to však první stádium vývoje k obratlovcům . V kambriu však nežili jen tito strunatci bez páteře . Žili také živočichové s páteří - první obratlovci . Mezi ně patří rody haikouichtys , myllokunmingia . Měřili jen několik centimetrů . Neměli čelisti , filtrovali plankton . Byli to předchůdci všech pozdějších obratlovců , včetně člověka . Myllokunmingia žila v Číně , kde využívala páteře , díky které byla rychlejší než bezobratlí predátoři , jakými byli například markuelia a anomalocaris . Zatímco tito pradávní členovci vyhynuli , tak první obratlovci přežili a o přibližně sto milionů let později se stali těmi největšími tvory na této planetě .
myllokunmingia:
 
 

Reklama