Ptáci

Emu hnědý

6. února 2015 v 17:03 | blogplateosaurus
Emu hnědý, nebo též emu australský (Dromaius novaehollandiae) je velký nelétavý pták z Austrálie, který patří mezi běžce. Váží 25-60 kilogramů a vysoký je 150-190 centimetrů. Vyskytuje se na většina území Austrálie. Je to druhý nejvyšší pták po pštrosovi. Vyskytuje se hlavně v savanách a v polopouštích, ale i v lesích. Žije v hejnech čítajících až několik desítek jedinců. Živí se plody, semeny, květy, ale i hmyzem. Má dlouhé a silné nohy, na každé noze má tři prsty a velmi silné drápy. Kopanec od emu může být i smrtelný, ale jen zřídka k němu dochází. Kopanci se brání před predátory, jako je pes dingo. Dospělý, zdravý emu se nemusí bát žádného predátora kromě člověka, slabší jedince může napadnout pes dingo a mláďata loví také draví ptáci, popřípadě varani či hadi. Peří má šedohnědé. Křídla má velmi drobná a je neschopný letu. Emu je schopen rychlostí 7 km/h urazit dlouhé vzdálenosti, ale když potřebuje, tak je schopen vyvinout 48 km/hod. V přírodě se dožívá až 10 let, v zajetí někdy až 35 let. Pohlavní dospělosti dosahuje v druhém až třetím roce života. Emuové žijí v období rozmnožování v párech, samec vybuduje mělké na průměr metrové hnízdo, samice do něj snese vejce a samec na vejcích sedí. Vejce jsou tmavě modrá a váží 700-900 gramů. Inkubace trvá 49-50 dnů. Mláďata žijí s dospělci až 18 měsíců. Emuové někdy také migrují na velké vzdálenosti, aby unikli suchu. Emu je často chován v různých zoo nebo na farmách a je celkem hojný. Pravděpodobně žije po celém světě 700 000 emuů.

zdroje

nandu pampový

22. listopadu 2014 v 10:22 | blogplateosaurus
český název: nandu pampový
latinský název: rhea americana
hmotnost: 23-25 kg
délka: 127 - 140 cm
výška: 1,5 m
potrava: semena, plody, výjimečný hmyz a další drobní živočichové
nebezpečí: člověk, jaguár, puma, karančo jižní loví mláďata, pásovci občas jí vejce
stav ohrožení: téměř ohrožený
zařazení: běžci, nanduové

Nandu pampový je velký nelétavý pták patřící do skupiny běžců. Váží 20-27 kilogramů, ale neobvykle velcí samci váží až 40 kilogramů. Je to největší i nejtěžší pták Ameriky. Nandu pampový žije na jihoamerických savanách a stepích neboli pampách. Nandu má tři prsty na zadní noze a na každém prstu má velký dráp, který slouží na obranu před predátory. Nandu pampový se vyskytuje na východě Jižní Ameriky. Žije v nižších nadmořských výškách do 1200 metrů nad mořem. Potravou nandua jsou především rostliny, ale občas i hmyz, jiní členovci a drobní obratlovci. Zatímco mláďata se živí především hmyzem. Nanduové žijí ve velkých skupinách. Na vejcích sedí samec. Samice i samci se starají o mláďata a hlavně je chrání. Vajíčka, ze kterých se včas mládě nevylíhlo, nechávají dospělci svému osudu a poté jsou vejce oblíbenou pochoutkou pro celou řadu živočichů. Mláďata dosahují velikost dospělce v jednom roce a pohlavní dospělosti dosahují ve dvou letech. Nandu pampový zatím není ohroženým druhem, ale jelikož je loven a zemědělci ho považují za škůdce, tak hrozí, že se v budoucnosti ohroženým druhem stane.

kasuár přilbový

24. září 2014 v 13:00 | blogplateosaurus
hmotnost: průměr : 45 kilogramů (17-85 kg)
výška: okolo 150 centimetrů
zařazení : běžci, kasuáři
potrava: padlé plody stromů, bobule, houby, občas hmyz, larvy hmyzu a drobní obratlovci
nebezpečí : lidé, pes dingo (mladí, zranění, nemocní jedinci)
výskyt : Nová Guinea, severovýchodní Austrálie

Kasuár přilbový je nejtěžší žijící australský pták a zároveň druhý největší pták světa. Samice váží okolo 60 kilogramů a samci okolo 35 kilogramů. Kasuár má zakrnělá křídla a není schopen létat. Někdy se mu říká "velociraptoří pták" a to díky jeho velkým drápům na zadních končetinách. Tyto drápy používá v sebeobraně, když je vyprovokován, nebo při bránění mláďat. Při útoky kope zadníma končetinama a dokáže tak nepříteli způsobit zranění, nebo rozpárat břicho, podobně jako to před 71 miliony let dělal velociraptor. Existují i případy, kdy kopanec od kasuára zabil člověka nebo psa. Narozdíl od velociraptora kasuár pomocí těchto drápů neloví, ale útočí jen ve výše uvedených případech. Délka drápu kasuára činí 12 centimetrů. Rekordní jedinci kasuára přilbového váží až 85 kilogramů. Kasuár se živí především rostlinami, ale nepohrdne také hmyzem a malými obratlovci. Žije v tropických deštných lesích. Kasuár žije samotářsky. Kasuár se v přírodě dožívá až 18 let. Kasuár přilbový v současnosti není přímo ohrožený, ale patří mezi zranitelné druhy.

Pštros dvouprstý

28. srpna 2014 v 9:40 | blogplateosaurus
Je tu první článek do rubriky Ptáci. Podobně jako u savců a plazů budu psát postupně podle skupin. Dnes je tu popis jediného současného zástupce skupiny pštrosi (struthioniformes).

Pštros dvouprstý

hmotnost : 63 kg - 155 kg
výška: 1,8-2,7 metru
zařazení: pštrosi
potrava: semena, ovoce, tráva, květiny, keře, hmyz
nebezpečí: lvi, hyeny, levharti, psi hyenoví, lidé, občas gepard

Pštros je největší dnes žijící pták. Žije v afrických savanách. Peří pštrosa má jinou stavbu než peří létavých ptáků, což značí, že předchůdci přstrosů se létání vzdali již dávno. Ze všech ptáků má pštros nejdelší krk. Rozšířenou fámou je, že pštros v případě nebezpečí strká hlavu do písku, což je ale nesmysl. Ve skutečnosti při prvních známkách nebezpečí se přitiskne k zemi a z dálky vypadá jako hrouda písku. Když je nebezpečí blíže, tak utíká. Pštros je nejrychlejší běžec ze všech ptáků, dokáže vyvinout rychlost až 70 km/h. Dokáže jí vyvinout díky silným nohám, ty však využívá i když ho predátor dožene. Pštros má silné kopnutí, kterým se brání. Na nohou má velké drápy, které jsou ještě nebezpečnější zbraní než síla kopu. Nebezpečnými predátory pro pštrosa jsou velcí predátoři a predátoři lovící ve skupinách. Pštrosi žijí ve skupinách a často jsou poblíž býložravých savců. Pštros má vynikající zrak a sluch. Živí se především rostlinami, kterých musí spořádat velké množství. Trávení rostlinné potravy usnadňuje tím, že polyká kameny, které má v žaludku. Pštros dokáže na jednou vypít velké množství vody, ale ve vodě se nekoupe, místo toho používá prachové koupele. Pohlavní dospělosti dosahují pštrosi ve 3-4 letech. Pštros má největší vejce ze všech žijících ptáků. Pštrosí vejce váží 750 - 1600 gramů (jako 30 slepičích vajec). Vzhledem k porovnání velikosti dospělce a vejce, patří pštrosí vejce mezi ptáky k nejmenším. Pštros žije v přírodě až 30 let, v zajetí až 70 let.

 
 

Reklama