Zajímavosti

Srovnání síly skusu některých živočichů

23. října 2014 v 13:00 | blogplateosaurus
Pro většinu predátorů jsou čelisti hlavním nebo minimálně jedním z nástrojů k zabíjení své kořisti. Tento seznam obsahuje srovnání síly skusu čelistí u některých dnešních a vyhynulých živočichů.

člověk - 700 Newtonů
allosaurus- 2 000 Newtonů
největší psi- 2 455 Newtonů
lev- 4 167 Newtonů
dunkleosteus- až 5 300 Newtonů
aligátor severoamerický- 13 000 Newtonů
žralok bílý- 18 000 Newtonů
krokodýl mořský- 22 000 Newtonů
tyrannosaurus- až 57 000 Newtonů
deinosuchus- nejisté- asi okolo 100 000 Newtonů
megalodon- 182 201 Newtonů

Zatímco člověk má sílu skusu poměrně malou, tak některá zvířata ji mají neuvěřitelně silnou. Například i hodně velký pes je schopen vyvinout silu skusu 2145 Newtonů a lev i přes 4000 Newtonů. Ze všech dnešních šelem má nejsilnější skus čelistí hyena. V prvohorách, neboli správně v paleozoiku nebylo tolik zvířat s extrémně silným skusem, ale například placoderma rodu dunkleosteus byla schopna vyvinout sílu čelistí přes 5000 Newtonů. V mezozoiku byli dominantními suchozemskými tvory dinosauři. Draví dinosauři ze skupiny carnosauria, přestože byli velcí, měli poměrně slabý skus, například allosaurus byl schopen vyvinout maximální sílu čelistí 2000 Newtonů, což je méně než dnešní velké kočkovité šelmy. Carnosauři sice měli poměrně slabý skus, ale členové jiné skupiny dravých dinosaurů, tedy skupiny tyrannosauridae, měli na rozdíl od carnosaurů velmi silný skus. Ze všech dinosaurů dokázal vyvinout největší sílu skusu tyrannosaurus, který skousl silou až 57 000 Newtonů. Také krokodýli mají velmi silný skus, například aligátor má skus čelistí až 13 000 Newtonů a největší z dnešních krokodýlů- krokodýl mořský je schopen vyvinout sílu skusu až 22000 Newtonů, což je nejvíce ze všech dnešních zvířat a dokonce více než u většiny dinosaurů. Obrovský pravěký krokodýl deinosuchus byl zřejmě schopen vyvinout neuvěřitelnou sílu skusu čelistí 100 000 Newtonů, i když na rozdíl od ostatních zde uvedených údajů není tento údaj jistý. Po některých krokodýlech má nejsilnější skus čelistí žralok bílý a to u velkých jedinců až 18 000 Newtonů. Ve srovnání s obrovským pravěkým žralokem megalodonem to však velká síla není. Megalodon měl sílu skusu až neuvěřitelných 182 201 Newtonů, což sílu skusu člověka překonává 260krát.

Kontinenty v pravěku : Evropa 2/3

17. září 2014 v 13:22 | blogplateosaurus
Jak jsem již psal, tak v projektu Kontinenty v pravěku již pokračovat nebudu. Tuto část jsem psal již 27. května, ale nezveřejnil. Když jsem ji nedávno našel uloženou a hotovou v rozepsaných článcích, tak mě bylo líto ji nezveřejnit. Jelikož jsem ji psal na konci května, tak tolerujte nižší úroveň, než má většina článků zveřejněná v srpnu a září. Tento projekt již pokračovat nebude.

Při permském vymírání vyhynulo 90-96% všech druhů živočichů . Jen málo šťastných přežilo . Většina skupin vyhynula. Některé však přežily a vyvinuly se z nich jiné. V triasu se objevovaly mnohé nové skupiny. V triasu se rozvíjeli predátoři. A proto se býložravci stali rychlejšími. V rozpálených pouštích bylo nepřátelské horko. Ne všichni vsadili na rychlost . Druhou možností je brnění . Dnes žijícími nejznámějšími živočichy s brněním jsou želvy. Ty se objevily rovněž v triasu. Ale jaký je původ želv? V triasu žil živočich s krunýřem henodus . Žil ve vodě, kde se živil mlži . Patřil mezi placodonty. Ti však s želvami nebyli příbuzní . Krunýř se vyvinul nezávisle na sobě . Henodus byl nalezen v Německu. Tam byl nalezen i další živočich s krunýřem triasového stáří. Proganochelys byla suchozemská želva z triasu. Byla metr dlouhá. A vypadala podobně jako dnešní želvy. V roce 2008 byla v Číně nalezena ještě starší želva odontochelys , která byla vodní . V moři v té době žila zvláštní skupina mořských plazů nothosauři . Ti žili jen v triasu . Nejznámějším zástupcem nothosaurů je nothosaurus. Měřil tři metry a na rozdíl od jiných mořských plazů mohl bez problému vylézat na souš . Živil se rybami. Nebyl největším zástupcem své skupiny, někteří měřili až do 4-5 m. Jedním z nejmenších byl lariosaurus. Byl to jeden z nejmenších mořských plazů. Byl dlouhý jen 60 cm. Na konci triasu postihla svět celosvětová katastrofa a nothosauři vyhynuli. V křídě žil v Evropě dinosaurus iguanodon. Na délku měřil okolo devíti metrů. Vážil 4,5 tuny. Chodil po čtyřech, ale když potřeboval, tak šel po dvou. Byl býložravý. V té době žilo v Evropě mnoho dalších dinosaurů. Jako třeba baryonyx. Šestimetrový masožravec, který měl 30 centimetrové drápy. Specializoval se na ryby. Drápy možná sloužily k napichování ryb. Koncem jury byli v mořích hojní ichtyosauři. Byli nejdokonaleji přizpůsobeni životu ve vodě tak, že měli rybí tvar těla. Na souš vylézt nemohli, proto rodili živá mláďata. Živili se rybami. Většina mořských plazů zmizela spolu s dinosaury na konci křídy. Jen želvy vydržely. Planetu ovládli savci. Z třetihor a čtvrtohor jsou v Evropě také významná naleziště. O nich by bylo v poslední části Evropy v pravěku, jenže ta již nebude .

Nepokračování příště.
Od listopadu však bude nový projekt, který bude nést název Vývoj kontinetů a jejich fauny. Ten bude popisovat rovněž historii všech kontinentů, ale zřejmě více do podrobna. Více zde bude také o geologii. Bude popisovat i Evropu v prvohorách a druhohorách, přestože byla již popsána v Kotinentech v pravěku. Ale to až v listopadu.

Deset nejdokonalejších predátorů všech dob

24. června 2014 v 12:00 | blogplateosaurus
Deset nejdokonalejších predátorů všech dob



10-zástupci čeledě gorgonopsidae



Ve svrchním permu, v době více než deset milionů let před dinosaury, byli na zemi vrcholovými predátory zástupci čeledě gorgonopsidae. Někteří jako inostrancevia byli i přes tři metry dlouzí. Ale i menší jako například metrový lycaenops byli obávaní predátoři. Ze zástupců této čeledě dělaly obávanými predátory špičáky dlouhé až patnáct centimetrů . Na konci permu tato čeleď vymírá.



9-varanus priscus (megalania)



Varanus priscus patří do stejného rodu jako současní varani, ale má jeden výrazný rozdíl. Byl obrovský. Vážil více než 600 kg. Byl přes 7 metrů dlouhý.Žil v Austrálii od doby před dvěmi miliony lety a vyhynul před 40 000. Byl to vrcholový predátor Austrálie.



8-andrewsarchus



Andrewsarchus je největší suchozemský masožravý savec všech dob. Patří do řádu savců , který již vyhynul. Andrewsarchus měřil na délku 5-6 metrů. Žil na konci eocénu a byl poslední a největší ze svého řádu.



7-zástupci čeledě dromeosauridae



Dromeosauridi byla skupina dinosaurů příbuzná s ptáky. Je velice pravděpodobné, že byli opeření. Jejich hlavní zbraní byly drápy na všech končetinách. Měli velký mozek a lovili ve smečkách. Většinou byli malí. Někteří měli až půl tuny, ale většinou neměli ani sto kilogramů. Někteří byli tak malí, že do tohoto článku ani nepatří. Ti středně velcí např. dromaeosaurus, velociraptor, deinonychus útočili na býložravce. Byli velice rychlí a mrštní. Možná byli schopni zabít býložravce do hmotnosti dvou tun.



6-dunkleosteus



Dunkleosteus byl obrovský devonský vodní obratlovec. Nepatřil mezi ryby, ale do vyhynulé skupiny vodních obratlovců placodermi. Měřil okolo deseti metrů. Stisk čelistí měl silnější než tyranosaurus.



5-carnosauři a tyranosauři.



Do těchto dvou skupin patří velcí masožraví dinosauři. Carnosauři trhali měkké tkáně a tyranosauři drtili kosti. Je možné , že mnozí velcí masožraví dinosauři se živili převážně mršinami. Mezi carnosaury patří např. allosaurus, sinraptor, carcharodontosaurus, giganotosaurus a mapusaurus . Mezi tyranosaury např. tyrannosaurus, daspletosaurus, albertosaurus a tarbosaurus.



4-pliosauři



Pliosauři byli obří draví mořští plazi. Největšího rozmachu dosáhli na konci jury a na počátku křídy. Měli obrovské čelisti a velmi silný skus. Byli to vrcholoví predátoři tehdejších moří. Největšími pliosaury jsou pliosaurus a kronosaurus



3-deinosuchus



Deinosuchus je největší známý krokodýl všech dob. Měřil i více než osmnáct metrů. Lovil dinosaury a to především parasaurolopha. Vážil až 8,5 tuny a měl velmi silné čelisti. Číhal na dinosaury , kteří se šli napít , pak je stáhl pod vodu a utopil



2-carcharodon megalodon



Megalodon je blízkým příbuzným žraloka bílého, ale velikostně patří úplně do jiné kategorie. Měří i více jak osmnáct metrů. Žil v miocénu a pliocénu. V době kdy na souši vládli savci. Jeho kořistí byly především velryby. Co je na megalodonovi výjimečného je jeho skus. Jediným kousnutím by bez problému rozdrtil kamion. Má nejsilnější stisk čelistí, ze všech zvířat jaká kdy žila. Ale ani síla čelistí, ani drápy nerozhodly o prvním místě . O prvním místě totiž rozhodl jeden orgán .



1-Homo sapiens

Tento predátor nemá drápy. Zuby má malé a slabé. Není rychlý ani mrštný. Přesto má největší mozek ze všech zvířat, jaká kdy žila. Také má ruce schopně něco vyrobit. Vyrobil oštěpy a šípy , později i palné zbraně. Ze všech predátorů má největší počet jedinců. Jiní predátoři jsou pro ekosystém důležití , zato člověk je škodlivý. Když však člověk sundá zbraně, S tak v této tabulce predátorů velmi poklesne.

Chyby v dokumentech

30. května 2014 v 12:00 | blogplateosaurus
Chyby v dokumentech

Prehistorický park :

V prvním díle je uvedeno , že se tyranosaurus dovedl pohybovat až 60 km/h . Což je velmi přehnaný údaj . Nejodvážnější odhady hovoří o tom , že se dokázal pohybovat maximálně 30 km/h . Nejspíš ani to ne . Další chybou je to , že se zde objevil karbonský obojživelník crassigyrinus , který žil před 325 miliony lety , což je o 25 milionů let dříve , než čas do kterého se Nigel vypravil . U troodona není stoprocentní , že byl opeřený , ale je to pravděpodobné . V prehistorickém parku opeřen nebyl . V tomhle dokumentu není příliš chyb . Prehistorický park je skvělý dokument .



Putování s dinosaury :

Je tu chyba týkající se utahraptora . Byl to dinosaurus , který žil v Severní Americe . V putování s dinosaury je , že žil v Evropě . Což je chyba . V tomhle dokumentu je řečeno , že když diplodocus dorostl plné velikosti, tak ho nikdo nedokázal zabít . V současné době je nejpravděpodobnější , že diplodoca dokázal zabít allosaurus , saurophaganax a dokonce i smečky ceratosaurů . Tenhle dokument je jinak dobrý a i po patnácti letech patří k nejlepším dokumentům o dinosaurech .



Putování s pravěkými monstry :

Tenhle dokument , alespoň podle mě nedosahuje kvalit svých předchůdců . Je to vysvětlováno velmi jednoduše a celkově je to velmi krátké . A ještě k tomu všemu tam jsou chyby . Všechno je tu vysvětlováno tak , jako by se všechno vědělo na sto procent . Například s hynerií to , že dokázala vylézt na souš, je jen teorie. Bezčelistnatý cephalaspis určitě nebyl předchůdcem prvních obojživelníků , jako je to v tomto dokumentu . V té době byli předchůdci obojživelníků rybám příbuzní acantodii anebo první ryby . Také je zde o obou bezčelistnatcích řečeno , že to jsou ryby . Další chyby se týkají permského vymírání . Je vysvětleno jako desertifikace , ale není řečeno proč k desertifikaci došlo . Ve skutečnosti supervulkány neustále chrlily lávu a desertifikace je jen jednou z mnoha katastrof vyvolaných erupcemi . Svět počátku triasu v tomhle dokumentu vypadá , jako kdyby byl již život téměř vzpamatován . Tak tomu ve skutečnosti nebylo . A ještě jedna věc: diictodon na konci permu ve skutečnosti vyhynul a lystrosaurus žil již koncem permu , ale nebyl tak hojný jako na počátku triasu .



Dinosaur planet
Tento dokument za moc , alespoň ,podle mě nestojí . Není tam moc informací a chyb je tam mnoho . Viděl jsem jen dva díly, více jsem již nevydržel . To znamená , že zde nebudou zdaleka všechny chyby . Jednou z chyb je to , že v tomto dokumentu carcharodontosaurus lovil saltasaury . Oba tyto dinosaury dělí miliony let a žili na jiných kontinentech , další velkou chybou je to , že se v tomto dokumentu masožravý dinosaurus staral o svá mláďata 15 let . Troodon samozřejmě nežil v Evropě . Mnoho chyb z tohoto dokumentu v tomto článku asi chybí . Tento dokument je málo informativní a celkově ne moc kvalitní (alespoň podle mě) .

Kontinenty v pravěku - Evropa 1/3

24. května 2014 v 10:00 | blogplateosaurus

Kontinenty v pravěku - Evropa 1/3




Zakládám nový seriál Kontinenty v pravěku . Každému kontinentu budou věnovány dva nebo tři díly . Bude to o živočiších , kteří žili na území daného kontinentu a také o tom , jak se kontinent vyvíjel . První tři díly budou o Evropě. Bude to vzdáleně něco podobného jako dokument Když dinosauři vládli světu . Na rozdíl od Když dinosauři vládli světu to nebude jen o dinosaurech .






Evropa byla v kambriu na jižní polokouli , v siluru také . Ve Skotsku je významné naleziště z období siluru . V té době na souši žili jen drobní živočichové - štíři , stonožky , mnohonožky a drápkovci . V mořích žili i obři . Byli to bezobratlí , ale dařilo se také obratlovcům . V siluru se jim vyvinuly čelisti , což je velká výhoda oproti bezčelistnatcům . V té době žil 7,5 cm velký acanthod climatius . Stával se kořistí členovců . Sám byl dravý . Bezobratlí byli vrcholoví predátoři . Mezi nimi byli dominantní zejména kyjonožci . Žili v moři , vypadali jako štíři , ale byli příbuzní ostrorepů . Největší z nich byl pterygotus. Mohl přesáhnout i délku tří metrů a měl klepeta určená k rozdrcení kořisti . Nebyl příliš rychlý . Obratlovci žili ve stínu členovců , kteří také již žili i na souši . Na rozhraní siluru a devonu se k acanthodům přidaly další skupiny čelistnatců. Paryby , placodermi a ryby . Oceány ovládli obratlovci . Ale stále nežili na souši . Ryby se rozšířily do sladkých vod . Souš pokryly lesy . Z jedné skupiny ryb se stali obojživelníci a z nich plazi . Plazi se objevili koncem karbonu . Z té doby jsou významná naleziště rovněž v Evropě a také v České republice . U nás byly nalezeny zkameněliny mnoha karbonských objživelníků . Většina jich byla vodních . Někteří měli končetiny malé a někteří je dokonce ztratili zcela . Někteří tehdejší objživelníci byli obrovští a obávaní predátoři . Crassygirinus měřil dva metry a byl obávaným predátorem . Žil ve vodě a nohy měl jen malé . Žil před 325 miliony lety . Byl v Prehistorickém parku, ale ve skutečnosti žil o 25 milionů let dříve. V té době žil obrovský hmyz . Největší hmyz , jaký kdy žil - meganeura . Rozpětí křídel měla 75 cm . Ale ještě větší byli zdejší stonožkovci . Arthropleura je největší suchozemský členovec, jaký kdy žil . Byla velká jako člověk a pravděpodobně byla býložravá . Plazi byli v té době novou skupinou a přesto někteří byli velcí . Edaphosaurus měřil 3 metry na délku . Na zádech měl plachtu na udržování tělesné teploty . Patřil mezi pelykosaury . Byl bližším příbuzným savců než diapsidních plazů a želv . Byl býložravý . Byl nalezen také v České republice v Nýřanech a také na Moravě .
zhora dolů :
climatius
pterygotus
crassygirinus
arthropleura
arthropleura - porovnání velikosti
meganeura
edaphosaurus


Kontinenty v pravěku budu psát pravidelně každou sobotu a středu . Samozřejmě až vypíši všechny kontinenty , tak tento projekt skončí . Mám v plánu popisy živočichů - eomaia , paralatitan , sinornithosaurus , troodon , a nějakých pravěkých chobotnatců . V průběhu příštího týdne bude soutěž , která bude mít dvacet otázek .
 
 

Reklama

Rubriky